narozeniny a experimenty

Čas chvátá zběsile kupředu. Nadešel další víkend a k tomu patří pravidelné krmení pavouků. Sabulosum roste neuvěřitelně rychle. Občas si říkám, jestli to není nějakej mutant. Červíka desintegruje během jedné noci. Úctyhodný výkon. Naopak auratum je blba potvora. Neroste, nežere. Při minulém krmení vycucnul jen 1/3 červíka. [MORE]Toto krmení jsem objevil u něj svlečku. To znamená jediné. Auratum slaví 4 svlek.

Sabík po nažrání je neskutečně klidnej, tak jsem poprvé zkusil, jestli by nechtěl na ruku. Budu muset ještě vykoumat jak šetrně dostat pavouka z krabičky na ruku. Při prvním testu jsem zkusil podstrčit prst pod něj a potom nenásilně štětcem mu udělil směr. Pak už jsem ho zvedl a bedlivě střežil. Kdyby se rozeběhnul, tak bych měl co dělat. Nemám strach, jen respekt. Každej přece viděl vetřelce. Mohl bych neuváženě reagovat a pavouka “poškodit” :) . Sabík se chvíli vzpamatovával z vytržení z jeho terárka, ale potom se začal pomalu, opatrně pohybovat po prstě. Super pocit. Nechal jsem ho dojít až k zápěstí a pomocí štětce přenesl zpět. Určitě mu to stačilo, mě teda jo. Taky bych se netvářil kdovíjak vesele.

Abych zvýšil zájem při krmení o zmrzlé červíky, vymyslel jsem takovou hru na “život”. Vezmu zmrzlýho červíka (mám je venku za oknem) do pinzety, udělám mu lobotomii mozku, aby náhodou neobživnul a neublížil pavoukovi. A potom simuluju lezoucího červíka směr pavouk. Jsou hrozně tupý a většinou utíkaj. Sabíka jsem takhle po chvíli simulování donutil se postavit do obraného postavení. V tu chvíli zanechávám červíka pavoukovi. Teď při posledním krmení, dokonce místo obrany na červíka skočil. Doslova skočil. Vůbec jsem to nečekal. Začal jsem simulovat a najednou, jak jsem jel kolem něj, skočil. Prostě se mu to líbí.

Podtženo sečteno. Daří se jim. Auratum pořád staví tunely. Řekl bych, že se mu zdá krabička moc velká a radši se schová.