Přijel jsem z kola a že si jako udělam koprovku. Nejlepe takovou, kterou si pamatuju z dětstvi. Otevřu hledani a vypadne na mě kupa zaručených receptů na koprovku. Nejdříve jsem vyškrtnul všechny moderně dietní, ultra bio a podobný sračky, potom jsem vyřadil babiččiny koprovky s vodou, olejem, bez kopru a podobny fujtajble. Babičky se určitě otačeji v hrobě jak křižíkova turbína. Heh.
Nakonec jsem vybral jeden recept, který vypadal obstojně a zkusil ho zreplikovat. Tady je pracovní postup pro chlapy:
Hrnec, rozehřát lžíci másla a smíchat s vrchovatou lžicí hladké mouky. Míchat a míchat. Než to začně tmavnout a smrdět smíchat s půlitrem studeného mléka (klidně plnotučné). Osolit. Špetku. Nechat začít vařit.
V druhém malém hrcni dát 2 lžíce vody a 2 lžíce octa (3 to snese). Přidat hrst (nebo 3 lžíce) kopru na jemno. Přivést všechno k varu. A odstavit.
Až bude mléko vařit (ano, mícháme, nebo máme hrnce Ikea 365+ :-), obsah malého vsypeme do velkého hrnce. Hodně s tim kvedláme, ať to nemá šanci se srážet. Vaříme. Přidáme cukr, (2-3 lžíce, dle požadavku na sladkost), vaříme. Když je málo soli, přisolíme.
Vezmem 10% čerstvou smetanu na vaření (200ml cca), nakvedláme do toho 1-2 vejce a celé to nalejem do koprovky. Zamícháme, přivedem k varu. Vypnem. Hotovo.
Pro zlepšení můžeme na tvrdo uvařit vejce a oloupané šoupnout do hotové koprovky. Nebo kus hovězího, uvařit (papiňák) a fláknout do omáčky.
Replikace receptu zaručena.
Jestliže, se bude zdát koprovka moc řídka, přidáme zahušťovadlo (1 lžíce hladké s vodou rozmíchat). A povaříme. Nepřehánět, bude to houstnout při chladnutí. Až to ukončíme, navrch položte pláteček! másla. Nebude to tak škralopovatět.