Poecilotheria regalis

na zářijové burze pavouků jsem ukořistlil nový kousek. Nejdřív to vypadalo, že budou mít kulový, ale nakonec jsem narazil na jeden kus Poecilotheria regalis. Už jsem unavený z tech tun obyčejných pavouků pro začátečníky. Stromáky už mám, takže získání dalšího bylo jen otázkou času. A proč regalis? No když se podíváte na fotky, tak je to jasné. Žlutě zbarvené spodní stranky nohou a ultimativní kresba na zádech.
Pavouk je významně jedovatý (to nám nevadí, máme už smrťáka :-), stromový, takže rychlý (to nám taky nevadí, máme skákací irminii) a podle všeho mírně agresivní. V rámci vlastního druhu spíše pohodář. No to se teprve uvidí. [MORE]

A. Geniculata

A to jsem ještě nepsal. Tenhle pavou mi dospěl. Po posledním svleku neskutečně narostly nohy a nyní budí zasloužený respekt. Svůj žrací temperament nikdy neztratil. Cokoliv spadne do terária, to aktivně atakuje. Velmi mrštný. Není problém mu hodit dva cvrčky. Pěkně si je pochytá a napíchne na chelicery. Trochu se uklidnil a když s ním manipuluji, tak už se mi nesnaží ukrást štětec nebo pinzetu, většinou se běží schovat.

B. Auratum

Je to neuvěřitelné, auratum mám již 4 roky. Prošla si se mnou 15 svleků. Na stoprocent holka jako lusk. Poslední dobou je to srašlivej srab. Nemá ráda manipulaci v teráriu, i při krmení utíká. Pořád se někde krčí. Je hodně mírná, nebál bych se jí dát na ruku. A špatně žere, člověk aby jí to nutil. Tohle léto jsem z ní šílel. Nelíbilo se jí terárko a pořád dokolečka přehazovala všechnu dekoraci. A já jí to zase vracel zpátky. Podle mých pozorování, se chtěla prohrabat k větrací mřížce a zdrhnout. Na to jsem si už zvyknul, pořád z terárek trčej nohy pavouků. Stačí zabrnkat a utečou.