Bez keců jsem se vrhnul na první dietu roku 2008. Tak nějak jsem se rozhodnul během odpoledne. Nakoupil salámy a majonézy a bylo vymalováno. CKD je tady. A vracím se ke kořenům. Pojedu pěkně hubenou konstantní dietu bez extra blbnutí s jistotou olivového oleje. Jako byla ta první. [MORE]
Tvrdě na věc
V neděli minulého týdne jsem dorazil po obědě, posledním sladkém jídle, do města. Vlezl jsem do posilky po druhý hodině a pekelně dřel. Po dvou hodinách jsem byl vyflusanej. Teďka jezdím poprvé v životě mrtvý tah a taky jsem zase začal makat na nohách. Je to hodně svalů, a tak je tam hodně cukru. Chci rychle do ketózy. Abych nechcípnul, zašel jsem si do města na nákup. Kopnul jsem do sebe několik čajů, kafe a trochu jídla a tak po hodince odpočinku, jsem se vrátil do posilky. Jen tak došolichat a zkusit, jak to s kofeinem pojede. Jelo to suprově. Házel jsem to tam jak heliový balonky. Naštěstí se objevilo zase namožený rameno, a tak jsem toho nechal. Prchnul jsem domů.
Doma jsem stěží vykonal večeři a usnul jak mimino. V pondělí jsem znova s kofeinem navštívil posilku. To už jsem nemohl moc chodit. Kvalitní ketóza. Večer už svítila trojka – maximum. Zbytek týdne jsem střídal spánek s jídlem a čekal na sobotní ráno.
Cukrování
V sobotu ráno jsem přijel na kole do posilky. Hodil do sebe dva banány (chtěl jsem jen jeden, ale nedalo se odolat), kofein a šel na kruhovku. Za pár minut jsem byl už vyflusanej. Vydržel jsem skoro hodinu. Za odměnu jsem měl sachariďák a potom porci nízkotučnýho tvarohovýho dortu. Kterej jsem “pekl” ve čtvrtek. Zbytek dne jsem trávil v cukr agónii, kdy jsem pendloval mezi ledničkou, špajzem a dortem. Návaly energie střídal ukrutný spánkový hlad. V neděli jsem dorazil dort a k obědu už přepnul na obyčejnou stravu. Po obědě jsem už nic nejedl a čekal na odpolední čas, abych mohl začít další cyklus. A to je konec pohádny na dobrou noc. Teď už to bude nuda každý týden. Jen ty víkendové dorty dělám pokaždé jiné :-/