Tag: 1500

Jsem uplně utahanej … běhám

Sem mi nasmlouval dva větší projekty, a protože jsem průměrně línej, tak jsem pořád odkládal realizaci, do toho nějaký akce. Čas nebyl a já myslel, že do termínu to stihnu. No termín je pryč a já nemám hotovo. Takže v pondělí je předváděčka u zákazníka zákazníka (dělám subdodavatele) a smrtelně nutně to musí bejt zbastlený. Bude stačit aspoň nějaká funkčnost. Taky že jo. Poslední týden spím pět hodin denně a úplně všechen čas dávám na dodělání, dolepení, zbastlení. A ty tři hodiny spánku mi krutě chyběj. V práci kódim dvě větší věci a k tomu doma. Dohromady každý den alespoň těch 15 hodin. A i přes to sem si našel čas na běhání, kolo promine.[MORE]

Pátý týden

  • pondělí – 3km
  • úterý – 17km venku
  • středa – 1500metrů – celkem 2km běh
  • čtvrtek – 1500m příroda, celkem 5km
  • pátek – 4km pás

Začal jsem pondělním rozběhem na tři kilometry na páse. Sypal jsem to do kopce. Rychlost nad pět minut/km. Nic zvláštního. V úterý jsem ovšem naplánoval novou trasu, novým terénem, větší okruhy. Rozmanitější, více lidí. Chtěl jsem původně běžet jen 15km, ale nějak to vyšlo na 16,8/1:29:20 tj 5:20/km. Rychlost uspokojující, vyčerpanost totální. Během výkonu jsem zežral nějaký ty musli tyčky, takže jíst za běhu víceméně žádný problém. Tentokrát jsem skončil na úplný utavení. Nohy mě děsně obrovskou megamoc :) bolely. Sotva jsem došel/dojel domů. Těch dalších 5km bych asi nedal. Takže maraton, to musí bejt masakr. Trochu mi to zkalilo chutě ho běžet. Nu což. Zregeneroval jsem čtvrtkilovou čokoládu a šel spát.

Středa byla ve znamení hekání a sténání. Všechno pěkně zkrácený, bolely mě lýtka a další součástky. I tak jsem hrdě odběhnul 1500m/6:47 tj zlepšení o 12 vteřin. Pak jsem se jentak plácal po pase. Čtvrtek jsem chtěl běžet 7,5, jenže mě prasklo v bedně a první kolečko jsem běžel na krev. Mám tedy nový rekord na 1500m za 6:14. Po tomhle výkonu jsem se vydýchal, vykašlal krev a úplně utavenej ještě kroužil. Těch 5 to dalo. Šest minut se blíží, musím je překonat!. Hrábnul jsem si na dno, chvíli to nebudu opakovat. V pátek jsem na pase kotroloval tempo a 4km běžel 5:10/km. Hlavně žádný utavení. Začínal jsem hezky zvolna, dýchání a tak dále.

Souhrn

Tento týden ukázal nové možnosti, posunul maxima zase výše a zakončil moje snažení na 31km

O měsíc blíže k maratonu

Dnešní den jsem zakončil první měsíční cyklus. Cílem by mělo být zvládnutí půmaratonu a nakonec, vrcholem Pražský mezinárodní maraton. Tak uvidíme. Na půlku už se docela cejtím, celej ani náhodou.

Čtvrtý týden

Tento měsíc jsem měl v rozpisu 23 kilometrů. Jsem mírně napřed a tak jsem mířil spíš na 25. Všechno se to nějak seběhlo a v pondělí [MORE]jsem se necítil zrovna kvalitně. Po víkendovém kalení a ne zrovna dlouhém spánku jsem cítil každou součástku těla. Ale, tak přeci nejsem stařec a prostě na krev jsem to přetlačil. V posilce žádná sláva, železa těžší než obvykle. Musím změnit tréninky, nějak se mi to zajídá. Potom jsem naskočil na pás a se smrtí v očích udolal 3 kilometry. Bleh.

To v úterý, po opravdu dlouhém spánku jsem už byl jako rybička a po práci jsem si zakousnul kvalitních 13km za úžasných 72 minut (5:33/km). Zase jsem měl ten jeden prst otlačenej a cejtil jsem se slušně vymazanej. Trochu bolely svaly, ale tak ještě bych zvládal běžet. Hodně mě to překvapilo. Ve středu jsem si vychutnal úterní bolest a dopoledne trochu hekal. Ale rychle jsem to rozběhal, když jsem si naložil 2x800m na doraz. Čtvrtek jsem navečír kroužil kolečka 1500m. Než jsem začal chcípat, dal jsem pět koleček. 7,5km za 38:50 (5:10/km). Vypadalo to celou dobu, že běžím běžným tempem 5:40. Ale po prvním kolečku jsem měl úžasný čas a držel jsem celou dobu. Zdá se, že výkonost stoupá strmě.

shrnutí

  • pondělí – 3km
  • úterý – 13km venku
  • středa – 2x800metrů – celkem 2km běh
  • čtvrtek – 7,5km příroda
  • pátek – 2km blbnutí

A co dál?

V průběhu týdne se mi rozležel výkon z minule 1500m/<7min a musel jsem si stanovit nové cíle. Když ty minulé padly. Tak tedy, v pátek jsem to šel zkusit. Kilometr za 4 minuty. Ve středu jsem to mírně nakousnul a pátek to rozjel. Nakonec jsem dal kilometr za 4:15/km což je rozhodně lepší než nic, ale cíl to není. Je to takový mezikrok, potom bude následovat 1500m/6minut což je prozatím snová hranice. Jednoduchým propočtěm jsem zjistil, že bych se mohl vejít do 2hodin na půmaratonu. Plán ve vytvalostním sektoru je setrvalý. Budu prostě zvyšovat úterní kilometráž až do 21km. Potom začnu zvedat čtvrtek na 21km a na začátku léta, začnu zvedat úterek ke 30-35km. Čtvrtek bych nechtěl jít přes 21, ale uvidíme. Jestli výkonostně nebudu stačit, přidám třeba víkendové běhání. Je to daleko, přijde zima, tma, CKDčko. Rozvržený to mám decentně, už se těším na svůj první maraton.

Cíl mise: maraton

Přežil jsem víkend, plný regenerace, spánku, domácích buchet, nějakého toho kola a hlavně čtení. Četl jsem jak šílený diskuze, blogy a dokonce, knížky. Samozřejmě o běhu. Nakonec jsem se dostal až k publikaci “maraton za 100 dní” a tímto jsem v podstatě přehodnotil svoje cíle. Nejsem žádná lemra a půlmaraton zvládnu ehm, levou zadní.

Třetí týden

Všimnul jsem si, že čísluju týdny, ale nějaký význam to nemá. Jen pro přehlednost. Takže, v pondělí jsem začal zlehka. Po volném víkendu jsem odpočatý udělal v posilce 3km. Plán je 23 km. Trochu, hodně, moc, jsem rozmýšlel, jak si ty kilometry rozložit a nakonec jsem dospěl k názoru, [MORE]že nejdříve zaplním úterý a čtvrtek dlouhými běhy a jak bude kilometráž stoupat přidám další den a budu ho natahovat. Při 30/týden to bude 2x12km + 2x3km. Abych měl základní trénink na vytrvalost a zároveň mohl zlepšovat rychlost. Při 40/týden to bude 2x17km + 2x3km. Později 3×15 + 2×2 třeba.

  • pondělí – 3km vcelku klidných na pásu
  • úterý – 11km venku + 1km pás
  • středa – 4x200metrů – celkem 2km běh
  • čtvrtek – 6km příroda
  • pátek – 1500m na čas

V úterý jsem nastoupil po poledni na nově vytyčenou trasu. Tak porůznu se motala městem a pěšinama podél řeky. Běželo se mi naprosto úžasně lehce, dal bych s přehledem ještě 3km a těch 11km jsem zvládnul těsně pod hodinu (průměr 5:30/km). Průměr téměř neuvěřitelně rychlý. Vůbec jsem to tak necítil. Začátek jsem jel bez hudby a pekelně se soustředil na dýchání. Dost mi to pomáhá. Na levé noze jsem na jedno prstu objevil malý mozol. Nechápu. Asi mám levou nějak víc zmutovanou.

Na středu jsem se cítil jak přejetý buldozerem. Pěkně těžký nohy. Proto jsem si dal intervalově 4x200metrů. Stěží jsem se vlezl na 40s/200m. Uff. Čtvrtek jsem pro změnu šel kolečkovat 1500m. I tam jsem překvapil, když jsem držel kilometr na 5:23. S přibývajícím týdnem pořád super. Ty 4 kolečka utekly jako voda, presněji 32:23/6km. A to jsem si omylem něco natáhnul, když jsem se snažil kvalitně a dlouze strečovat.

Pátek jsem nějak už neměl v úmyslu běhat, ale nakonec mě mozek zlákal na otestování výkonu na 1500metrů. Roztočil jsem pás a s krutým funěním jsem naskočil. A za 6:58 jsem seskakoval, hooodně dobře. Zlepšení 19 sekund je za necelý měsíc. Jsem nadšen. Všechny součástky na těle fungují. Sice cítím, že jsem už na dorazu, ale jde to. Když jsem začínal běhat, taky jsem musel počkat až si zvyknout holeně, to byla děsná bolest. Kde jí je konec.

Dokončím myšlenku

Takže vlastně mě napadlo, že příští rok, v létě, až se poběží ten mezinárodní pražský maraton, tak bych se mohl přidat. Času na přípravu móře. Jediné, co mi tuhle událost trochu kalí, je zjištění, že startovné těžce přesahuje moje toleranční hranice. Ale s tím se budu muset poprat :). S Tiestem ani Summer of love jsem se nepopral. Tak snad to vyjde. A to jsem myslel, že startovné na bajk závody jsou přehnaný. Ale kdeže.