Londýn vs. běh

jak to mají se sportem

Tak šup šup, musím rychle sepsat všechny myšlenky. Čas letí. Jak jsem avizoval, týden v Londýně jsem omezil běhání a využil tu dobu k regeneraci. Přesto jsem propašoval v baťohu běžecké součástky. Po příletu jsem se byl podívat do [MORE] Hydeparku jak to tam vypadá. No a vypadalo to tam hodně dobře. Tak jsem další den, ještě za tmy (5 ráno), vstal, prokřupal kosti a vyrazil směr park. Bydlel jsem cca 3km od parku. Už po cestě jsem potkával různé běhající zombie v různém stádiu zničení. Celé město je slušne prošpikované cyklostezkama a uzoučkejma silničkama, takže sportovat se tu dá i ve městě. Je to ale samej beton. A kolo je tu adrenalinovej sport. Bajkery jsem žádný neviděl. Je to placka.

V parku

Samotný park je velkej jako kráva. To vám wiki potvrdí. Mě hned po ránu zaujalo velké množství jezdců na koni, běžců kvanta a cyklistů. Podivohodné je, že nikdo nejezdí tam, kde se nesmí. Chvilku jsem pozoroval šrumec a protahoval svoje kopýtka. U mapy jsem odhadem vybral trasu. Potom jsem počkal, až poběží někdo kolem a přidal jsem se na stíhací jízdu. Okolní běžci hodně zvyšují motivovanost. Teda až na toho, co mě předběhnul a měl jednu nohu chromou. Různě jsem se klikatil parkem, tempo držel hodně mírně cca 6min/km. Kvanta veverek, různý ptáci a kachny, jeden památník vedle druhýho. Bylo se pořád na co koukat, takže jsem za chvilku měl odběhnutou 90minutovku. Zavítal jsem i do sousední kensintonské zahrady a zpět kolem vody. Běhání je tady hodně na pohodu. Potkal jsem tu plno borců různý výkonostní kategorie. Jeden z těch mnoha měl na sobě parádní adidas běžecký triko. Chtěl jsem si ho pořídit, ale doma se mi tak trochu vysmáli, jak si můžu kupovat letní model na podzim. Tak teda nic.

Když už byl čas mírným tempem jsem se vydal zpět k hotelu. Po cestě nakoupil banán, ovoce mají nějaký drahý, a doklusal až do pokoje. Naprosto úžasný zážitem. Unavený jsem byl spíše méně, takže to tak vidím na 15km max. Pak už jen sprcha a do práce.

Až se zase objevím v Londýně, určitě první věc, kterou podniknu, bude běhání v parku. Narazil jsem i na plno zajímavých obchodů se sportovním/cyklo prodejem a ty ceny, po přepočtu vycházejí hodně dobře. Tedy sedný běžecký týden jsem naběhal pouhých 20km a nějakých dalších 20 nachodil.

Prší .. běhám

Minulý týden jsem v totálním nasazení ukončil většinu projektů a už mi nezbyl čas na sepsání běžeckých úspěchů. Tak jen zkratkovitě:

Týden šestý

Počásí se začátkem týdne projevilo pěkně hnusně a přivítalo mě 7 stupni a deštěm. V tom se blbě jezdí na kole, natož běhá. Pořád nemám žádné podzimní oblečení. :( Tak jsem celý týden rozložil na pás a nevytáhnul paty ven.

  • pondělí – 7km
  • úterý – 14km
  • středa – 1500metrů
  • čtvrtek – 5km
  • pátek – 5km

No kulatých 32,5km. Nic moc. S přihlédnutím k množství spánku jsem to zvádnul ještě dobře. Když jsem ve středu viděl pás, udělalo se mi mdlo. V posilce jsem si dal vlastně jen studenou sprchu a šel zase pracovat. Tenhle další týden si konečně udělám trochu pauzu. Vyskočím z rutiny a zrelaxuju.

Jsem uplně utahanej … běhám

Sem mi nasmlouval dva větší projekty, a protože jsem průměrně línej, tak jsem pořád odkládal realizaci, do toho nějaký akce. Čas nebyl a já myslel, že do termínu to stihnu. No termín je pryč a já nemám hotovo. Takže v pondělí je předváděčka u zákazníka zákazníka (dělám subdodavatele) a smrtelně nutně to musí bejt zbastlený. Bude stačit aspoň nějaká funkčnost. Taky že jo. Poslední týden spím pět hodin denně a úplně všechen čas dávám na dodělání, dolepení, zbastlení. A ty tři hodiny spánku mi krutě chyběj. V práci kódim dvě větší věci a k tomu doma. Dohromady každý den alespoň těch 15 hodin. A i přes to sem si našel čas na běhání, kolo promine.[MORE]

Pátý týden

  • pondělí – 3km
  • úterý – 17km venku
  • středa – 1500metrů – celkem 2km běh
  • čtvrtek – 1500m příroda, celkem 5km
  • pátek – 4km pás

Začal jsem pondělním rozběhem na tři kilometry na páse. Sypal jsem to do kopce. Rychlost nad pět minut/km. Nic zvláštního. V úterý jsem ovšem naplánoval novou trasu, novým terénem, větší okruhy. Rozmanitější, více lidí. Chtěl jsem původně běžet jen 15km, ale nějak to vyšlo na 16,8/1:29:20 tj 5:20/km. Rychlost uspokojující, vyčerpanost totální. Během výkonu jsem zežral nějaký ty musli tyčky, takže jíst za běhu víceméně žádný problém. Tentokrát jsem skončil na úplný utavení. Nohy mě děsně obrovskou megamoc :) bolely. Sotva jsem došel/dojel domů. Těch dalších 5km bych asi nedal. Takže maraton, to musí bejt masakr. Trochu mi to zkalilo chutě ho běžet. Nu což. Zregeneroval jsem čtvrtkilovou čokoládu a šel spát.

Středa byla ve znamení hekání a sténání. Všechno pěkně zkrácený, bolely mě lýtka a další součástky. I tak jsem hrdě odběhnul 1500m/6:47 tj zlepšení o 12 vteřin. Pak jsem se jentak plácal po pase. Čtvrtek jsem chtěl běžet 7,5, jenže mě prasklo v bedně a první kolečko jsem běžel na krev. Mám tedy nový rekord na 1500m za 6:14. Po tomhle výkonu jsem se vydýchal, vykašlal krev a úplně utavenej ještě kroužil. Těch 5 to dalo. Šest minut se blíží, musím je překonat!. Hrábnul jsem si na dno, chvíli to nebudu opakovat. V pátek jsem na pase kotroloval tempo a 4km běžel 5:10/km. Hlavně žádný utavení. Začínal jsem hezky zvolna, dýchání a tak dále.

Souhrn

Tento týden ukázal nové možnosti, posunul maxima zase výše a zakončil moje snažení na 31km

O měsíc blíže k maratonu

Dnešní den jsem zakončil první měsíční cyklus. Cílem by mělo být zvládnutí půmaratonu a nakonec, vrcholem Pražský mezinárodní maraton. Tak uvidíme. Na půlku už se docela cejtím, celej ani náhodou.

Čtvrtý týden

Tento měsíc jsem měl v rozpisu 23 kilometrů. Jsem mírně napřed a tak jsem mířil spíš na 25. Všechno se to nějak seběhlo a v pondělí [MORE]jsem se necítil zrovna kvalitně. Po víkendovém kalení a ne zrovna dlouhém spánku jsem cítil každou součástku těla. Ale, tak přeci nejsem stařec a prostě na krev jsem to přetlačil. V posilce žádná sláva, železa těžší než obvykle. Musím změnit tréninky, nějak se mi to zajídá. Potom jsem naskočil na pás a se smrtí v očích udolal 3 kilometry. Bleh.

To v úterý, po opravdu dlouhém spánku jsem už byl jako rybička a po práci jsem si zakousnul kvalitních 13km za úžasných 72 minut (5:33/km). Zase jsem měl ten jeden prst otlačenej a cejtil jsem se slušně vymazanej. Trochu bolely svaly, ale tak ještě bych zvládal běžet. Hodně mě to překvapilo. Ve středu jsem si vychutnal úterní bolest a dopoledne trochu hekal. Ale rychle jsem to rozběhal, když jsem si naložil 2x800m na doraz. Čtvrtek jsem navečír kroužil kolečka 1500m. Než jsem začal chcípat, dal jsem pět koleček. 7,5km za 38:50 (5:10/km). Vypadalo to celou dobu, že běžím běžným tempem 5:40. Ale po prvním kolečku jsem měl úžasný čas a držel jsem celou dobu. Zdá se, že výkonost stoupá strmě.

shrnutí

  • pondělí – 3km
  • úterý – 13km venku
  • středa – 2x800metrů – celkem 2km běh
  • čtvrtek – 7,5km příroda
  • pátek – 2km blbnutí

A co dál?

V průběhu týdne se mi rozležel výkon z minule 1500m/<7min a musel jsem si stanovit nové cíle. Když ty minulé padly. Tak tedy, v pátek jsem to šel zkusit. Kilometr za 4 minuty. Ve středu jsem to mírně nakousnul a pátek to rozjel. Nakonec jsem dal kilometr za 4:15/km což je rozhodně lepší než nic, ale cíl to není. Je to takový mezikrok, potom bude následovat 1500m/6minut což je prozatím snová hranice. Jednoduchým propočtěm jsem zjistil, že bych se mohl vejít do 2hodin na půmaratonu. Plán ve vytvalostním sektoru je setrvalý. Budu prostě zvyšovat úterní kilometráž až do 21km. Potom začnu zvedat čtvrtek na 21km a na začátku léta, začnu zvedat úterek ke 30-35km. Čtvrtek bych nechtěl jít přes 21, ale uvidíme. Jestli výkonostně nebudu stačit, přidám třeba víkendové běhání. Je to daleko, přijde zima, tma, CKDčko. Rozvržený to mám decentně, už se těším na svůj první maraton.

English, pičo

A než začně víkend, musím zablogovat jednu významnou událost v mém malém skromném životě. Nějak se to semlelo a v práci se rozhodli, že jsem vhodný kandát (něco jako kandidát) na pozici “poletíš do Londýna, oni ti tam něco vysvětlej a ty si to zapamatuješ, bude se to hodit”. Bude to výlet krátký, pracovní, ale stejně se na něj těším. Na misku vah jsem musel položit obavu z kvality mojí angličtiny (ou jee) a především určitá nejistota z naprosto samostatného odletu, letu, cestování. Já moc na navigaci nejsem a dělat něco poprvé je vždycky trošku ruská ruleta. Jak to tak vypadá, nebude moc času. Naházet věci do báglu, čapnout letenku a frrr na Ruzyni. A pak už “jen” se nějak dostat do sídla firmy v UK. Simple. No uvidíme. Provedl jsem průzkum google maps a říkám “kurva drát”, to město je gigantický. 500km metra. Kdyžtak se doptám ;), nervózní jsem z toho celého už teď.

A po hříchu, protože mi to naruší sportovní plány, chtěl bych si s sebou vzít boty a zaběhat si v Londýně. Hmm hmm. Do Hydeparku to budu mít pár kilometrů. A jeden večír tam určitě budu. Aspoň desítka by mohla bejt. Nebo kolem Temže. Wiiihaaa.

Cíl mise: maraton

Přežil jsem víkend, plný regenerace, spánku, domácích buchet, nějakého toho kola a hlavně čtení. Četl jsem jak šílený diskuze, blogy a dokonce, knížky. Samozřejmě o běhu. Nakonec jsem se dostal až k publikaci “maraton za 100 dní” a tímto jsem v podstatě přehodnotil svoje cíle. Nejsem žádná lemra a půlmaraton zvládnu ehm, levou zadní.

Třetí týden

Všimnul jsem si, že čísluju týdny, ale nějaký význam to nemá. Jen pro přehlednost. Takže, v pondělí jsem začal zlehka. Po volném víkendu jsem odpočatý udělal v posilce 3km. Plán je 23 km. Trochu, hodně, moc, jsem rozmýšlel, jak si ty kilometry rozložit a nakonec jsem dospěl k názoru, [MORE]že nejdříve zaplním úterý a čtvrtek dlouhými běhy a jak bude kilometráž stoupat přidám další den a budu ho natahovat. Při 30/týden to bude 2x12km + 2x3km. Abych měl základní trénink na vytrvalost a zároveň mohl zlepšovat rychlost. Při 40/týden to bude 2x17km + 2x3km. Později 3×15 + 2×2 třeba.

  • pondělí – 3km vcelku klidných na pásu
  • úterý – 11km venku + 1km pás
  • středa – 4x200metrů – celkem 2km běh
  • čtvrtek – 6km příroda
  • pátek – 1500m na čas

V úterý jsem nastoupil po poledni na nově vytyčenou trasu. Tak porůznu se motala městem a pěšinama podél řeky. Běželo se mi naprosto úžasně lehce, dal bych s přehledem ještě 3km a těch 11km jsem zvládnul těsně pod hodinu (průměr 5:30/km). Průměr téměř neuvěřitelně rychlý. Vůbec jsem to tak necítil. Začátek jsem jel bez hudby a pekelně se soustředil na dýchání. Dost mi to pomáhá. Na levé noze jsem na jedno prstu objevil malý mozol. Nechápu. Asi mám levou nějak víc zmutovanou.

Na středu jsem se cítil jak přejetý buldozerem. Pěkně těžký nohy. Proto jsem si dal intervalově 4x200metrů. Stěží jsem se vlezl na 40s/200m. Uff. Čtvrtek jsem pro změnu šel kolečkovat 1500m. I tam jsem překvapil, když jsem držel kilometr na 5:23. S přibývajícím týdnem pořád super. Ty 4 kolečka utekly jako voda, presněji 32:23/6km. A to jsem si omylem něco natáhnul, když jsem se snažil kvalitně a dlouze strečovat.

Pátek jsem nějak už neměl v úmyslu běhat, ale nakonec mě mozek zlákal na otestování výkonu na 1500metrů. Roztočil jsem pás a s krutým funěním jsem naskočil. A za 6:58 jsem seskakoval, hooodně dobře. Zlepšení 19 sekund je za necelý měsíc. Jsem nadšen. Všechny součástky na těle fungují. Sice cítím, že jsem už na dorazu, ale jde to. Když jsem začínal běhat, taky jsem musel počkat až si zvyknout holeně, to byla děsná bolest. Kde jí je konec.

Dokončím myšlenku

Takže vlastně mě napadlo, že příští rok, v létě, až se poběží ten mezinárodní pražský maraton, tak bych se mohl přidat. Času na přípravu móře. Jediné, co mi tuhle událost trochu kalí, je zjištění, že startovné těžce přesahuje moje toleranční hranice. Ale s tím se budu muset poprat :). S Tiestem ani Summer of love jsem se nepopral. Tak snad to vyjde. A to jsem myslel, že startovné na bajk závody jsou přehnaný. Ale kdeže.

Závislost na běhu? … jistá

Druhý týden jsem pěkně našlápnul. V pondělí jsem začal obyčejně v posilce na páse. Abych se naladil na nadcházející dny. Úterý jsem si udělal volno a rozhodl se, že konečně okusím to běhání v přírodě. Zvolil jsem okruh kolem Labe, nějaké ty mosty. Hodilo to pěkných 8km v tempu hrozném, pro mě standardním. (47min/8km) Trochu jsem se trápil s tím poledním horkem, ale co buřt. Já mám rád teplo. Po běhu jsem zašel do posilky zabušit a na konec dal ještě kilásek za 5:30 abych prozkoumal, jak tělo zvádá po velké zátěži další porci. Zvládá dobře, výtečně, Dlouhý krok, klidný tep, dech pohoda. [MORE]

Středu jsem vlažně (tedy na krev) zaběhnul dva kilásky v posilce. Rychlost stále nestoupá a zdá se, že tento trend si udržím ještě nějaký ten pátek. Na čtvrtek jsem se nemohl dočkat až bude padla v práci a vyběhnul jsem opět do přírody. Tentokrát jsem šel běhat 1500 kolečko. Abych měl přehled o tempu a mohl to trošku korygovat. První kolečko bylo peklo. Všude a všechno mě píchalo. Dech nestíhal. Říkal jsem si, že asi přesportováno. Ale asi to byly ty mrtvoly z posilky. Pozor na ně. V druhém kole jsem konečně chytnul rytmus a celkově se srovnal a pak už to jelo. Třetí kolo jsem zrychlil a po mohutném finiši jsem protnul pásku pod 24 minut (4,5km). Já jsem spokojený. Pátek jsem odjel klasický pásový tříkilometr. A to je konec. Hodilo to cca 21. Cítím, že bych dal víc. Necháme si to na příště.

Druhý týden

  • pondělí: 3km (5:40,5:20,5:30) – trénink tempa
  • úterý: 8km (<6:00) - příroda a 1km posilka
  • středa: 2km (5:20, 5:00) – na krev a rychlost
  • čtvrtek: 4,5km (8:00/1500m) – příroda
  • pátek: 3km (5:36,5:16,5:28) – klasika

JSEM ZAVISLÁK A JE TO PARÁDA

Závislost na běhu? … možná

Po nedávném úspěchu na trati 10km jsem dostal úplnej běžeckej absťák a rozhodl se přepracovat svoje cíle v této doplňkové sportovní aktivitě.Takže slyšte co jsem vymyslel a o co vlastně půjde

Zajímavý je, jak jsem se k běhu vlastně prokousal. Kolo koluju už slušnou řádku let. Protože jsem od pasu nahoru vypadal jak pytel mouky a kolo moc nepomáhalo (jak logické), tak jsem začal posilovat, jakožto doplněk ke kolu. Později se z doplňku vyklubala závislost. No což. Když to roste, tak to nesbírejte :). A tak po dvouch letech jsem začal trošku běhat. Bavilo mě to. Úplně se zničit během kilometru. Jak ale forma narůstala, zvládal jsem více a více. Tak jsem si stanovil, že deset kilometrů týdně bude akorát. A teď, po půl roce, doplněk k doplňku ke kolu se stal drogou.

[MORE]

A tak jsem prozřel

Tento týden už je druhý v kterém plním nové směrnice ;), plány běhání. Napadlo mě, že bych mohl dosáhnout na ten půlmaraton. A protože je potřeba pro to už něco trochu udělat, pročetl jsem všechna webová fóra zabývající se během. Tedy teoreticky připravený oběhnout zeměkouli.

Trochu jsem si to musel filtrovat pro svoji potřebu. Nejsem zrovna typ sportovce, který běhá kilometr za tři minuty a po týdenní dávce 100+km si řekne: “tenhle týden to moc neběhá”. Samozřejmě sešlápnout plyn taku nemůžu. Abych se nepřesportoval. Únava je svině. Takže konzervativně zvednu zátěž v několika následujících týdnech, měsících z 10km/týden na nějakých 40km/týden. První týden jsem zvolil 17km. Další pak 20, 23, 27, 30, 30, 33, 36, 40, 40 … 40 rozpis na 3 měsíce, řekněme. Cíle monstrózní. Uvidím, kolik bude času. To je největší problém. Běhal bych, ale není kdy. Takže možná nad 30 už bude značný problém s časem. V posilce na páse mám čas na 3-4km/denně takže nic moc. Mám ale úplně volný víkend. Tam je sice kolo, ale večerní protažení by mohlo nějaké kilometry hodit.

První týden

Pořád ještě experimentuju a naslouchám, jak tělo reaguje na různé druhy zatížení, dýchání a podobný nesmysly. Tak ten rozpis na první týden, v závorce časy na úsek (většinou kilometr)

  • pondělí: 3km (5:40,5:20,5:30) – trénink rychlosti, tempa
  • úterý: 7km (<6:00) - volně, po pauze výběh 1km (7:30)
  • středa: 2km (5:30, 5:10) – volný den, dýchání a maximálka
  • čtvrtek: 3km (5:40,5:20,5:30) – tempo
  • pátek: 3km (5:30) – ladnost pohybu a kopce :D

Tenhle rozpis už mám za sebou a musím říct, že na pohodu. Ten sedmikilometr trochu bolel, ale zbytek týdne jako když luskne. Klidně bych naložil více. I tak jsem zvládnul 18+1km. Hranici 5:00/km nemůžu prolomit. To je smrtelný tempo. Tepovka nad 160. To nedávám. “dlouhý” tratě začínam tepovkou kolem 130 a ke konci držím stabilně 155.

A jak dále? Dokončuju druhý týden, takže zážitky postnu v zápětí.