Teploty klesly proklatě nízko, šum léta zmizel a nastala pravá chrchlavá zima. Ta česká typická, vlhká, větrná a bohužel dešťivá. Z krásných podzimních výletů na kole se stalo ranní mučení a noční sprinty mezi kapkami deště. Ach. Běhání je taky těžký. Je to hodně na mozek. Pokaždé se přemlouvat. Nemám problém každý den zaběhnout svoji desítku, ale vylézt z tepla, to je přemlouváního. Běh ve tmě je ovšem zážitek a když je zrovna úplněk a jasná obloha, nikde nikdo, jen krajina, les, klid, to je nádhera, tlukot srdce, šustění bot po cestě…
Na sportlajfu jsem konečně pořídil běhací trenýrky, nanomateriál a stříbro. Jsou extratenký, neshrnují se, běhají hezky a taky nestudí. Pár dní na to jsem se kapánek nastydnul, když jsem zcela neuváženě běhal po venku nalehko. Možná v tom sehrál svoji roli trochu alkohol. Každopádně už v pondělí jsem věděl, že bude rýma a tak dále. Ani to mě nezastavilo a ještě než mě to srazilo, jsem si zaběhal nové rekordy do deníčku.
Slyšte! Desítku jsem zlepšil výrazně. Aktuální čas 51:04. Řekl jsem si, to dáš, tak jsem to dal. Na konci jsem už trochu chcípal, ale decentně. Minulý týden jsem za pět dnů naběhal 60km. Taky pěkný kousek. Bylo relativně hezky. A jako poslední! jsem už jen krůček od zaběhnutí 1500 pod 6 minut. Do vánoc to dám, né že né. Už umím kilometr pod 4 minuty, nově jsem zkoušel intervaly za 3:30/km. Je to hukot, pro mě. Četl jsem blog nějakého běžce důchodce (v dobrém) a trochu tam povzdechnul, že se mu 40min/10km zdá hodně. Achh. Sprinterem nebudu.
V Prosinci zase navštívím Londýn a už z toho docela stresuju. Zaběhat si musím, ale hlavně, chtěl bych nějaké boty. Tyhle mě nedělají na dlouhé trasy nejlíp. Musím nakoupit, jaro se blíží, forma přichází a maraton se už klepe!