Věnku trošku přituhlo. Když jsem se dneska probudil a koukám na teploměr tak -18 a nějaké drobné. To je poprvé. Moje poprvé. Mrazivá premiéra. Najednou mnou projela vlna absolutního štěstí, čistá radost, chemie se mi v mozku úplně zbláznila. Začal jsem po pokoji hledat ty nejlepší kousky zimního oblečení, abych konečně mohl vyrazit. Natlačil jsem na sebe všechny zimní hadříky (všechny mají v méně winter, artic, freeze a pod) a nasednul jsem. Skoro hodinu jsem se toulal krajinou v -18 a nakonec zakončil v práci. Trošku jsem měl studenější nohy a ruce, ale celkově nádhera. Hlavně svítilo luxusní sluníčko. I běžkaře jsem potkal a předjel. No asi si mysleli co nejsem za kreténa. V televizi varování před infarktem z mrazů a já blbnu na kole.
Tag: zima
černý čtvrtek
Ani nevím odkud začít. Jak je vidět, začalo naplno jaro a to je konečně také začátek mojí cyklosezóny. Nyní musím dostat fyzičku do své vrcholné formy. Soustředím se na množství kilometrů a pro zábavu a hlavně honbou za nastoupané metry jezdím pravidelně na kuňku. [MORE]
Nemám na tachometru ani první tisíc a už cítím, že letos je forma velmi, velmi nadprůměrná. Netuším, jestli za to může kratší zima, pravidelná zátěž v posilovně nebo snad ty různý doplňky stravy, které občas pravidelně užívám. Dokonce už se můžu chlubit letošními několika výjezdy na krátký rukáv a to znamená, že jsem se už pěkně opálil. Jsem v kategorii rychloopalovač, takže pár hodin slunka a hned je to vidět. Toho oného osudného týdne jsem byl každý den na několik hodin na kole včetně dlouhých víkendů. To znamenalo pár stovek kilometrů, které velice nelibě nesl sedací orgán. Největší peklo. Už jsem se těšil na ochlazení.
Zpět k dnešnímu výletu. Tento čtvrtek je zaručeně nejhorší za posledních x vyjízděk. Na oběd jsem se stavil doma a v záchvatu údržby jsem rozebral kazetu abych trochu vypucoval a dotáhnul závity a stihnul jsem ještě sundan a nasadit kliky bo po posledím výletu v tom jaksi vrzalokřupalo. To jsem si všimnul, že předek je nějaký ufouklý. No což. K večeru to fouknu a vyrazím.
Navečír jsem se navlíknul a u svojí oblíbené benzínky zjistil, že někdo šlohnul foukadlo. Parchanti debilní. Musel jsem si zajet k další benzince, kde měli sic divnej, ale funkčí systém. No a potom už hurá směr Koliba. V duchu jsem si počítal, že na každých 1000km připadá přibližně 25x kuňka a 2x Koliba, což by mohlo dát odhadem nastoupané 3km na tisíc ujetých. Do toho spadá taky pár výletů do želez. Než jsem vyjel z města, nějak se posrala přehazka a neřadila vůbec hezky. Teda spíš mě to děsně točilo, co jsem s tim proved při tý údržbě. Tak jsem pořád zastavoval a tunil šaltr. Zdetekoval jsem lehký vakl. To budu řešit jindy. Nějak to uběhlo rychle a v Hradci jsem zase šteloval. Stratil jsem zátku od řidítek a musel se vracet k poslednímu místu úpravy řazení, kde mi vypadla. No paráda. A finále. Z Hradce mi zpět foukalo do xichtu. Ale můžu si připsat na konto pěkný výlet.