Jak jsem koupil dva roky starý telefon

Vždycky jsem používal všejaký divnotelefony, čínofony a podobně. A jako dobrý. Cena výborná, životnost parádní, vždy si umím vybrat celkem dobře.

Naposledy jsem koupil Oukitel K6000 pro. Velký, těžký, celkem rychlý telefon. Vlastně uměl všechno co jsem chtěl. Vždy jsem preferoval výdrž baterky. A to byl vlastně hybný moment odejít od tohodle. Má baterku 6000mAh. Vydrží při velkým nasazení dva dny, 100% jistota. Jen nemá rychlonabíjení. Au. Nabíjí se skoro 7h. Tedy v překladu čísel, každý den se musí nabíjet 3h. Ježiš to mě sralo.

A co bylo ještě horší, zaoblený skleněný displej. Jako vážně, který pako tohle vymyslelo. Tomu bych to vetknul mezi voči.

Ochranné pouzdro, ochranná folie a stejně to prdlo, superpevný super šimpanz sklo. Mno.

Takže jsem vybral náhradu. Tentokrát chci parametry: nerozbitné a rychlonabíjení.

Jediný co jsem našel byla motorola (mot x force) se svým plastovým oled displejem, který prostě funguje i když skrz to probijete hřebík a není tam nic co praskne. Bohužel se tenhle displej dělá jen na vlajkovou loď z portfolia, která už se rok neprodává a displej má rozlišení 1440x2560px. Prostě to žere jako svině. Víc jak den teda nevydrží. Au. Ale má zase 25W rychlonabíjení. Takže to baterku natlačí za dvě hoďky, 70% poď hodku. reálně tedy nabíjím každý den 1h. A problém to není, poměr se zmenšil, elektřinu mám všude kolem sebe. Netrempuju.

A teď konečně proč jsem to vyměnil.

Telefon má epickej foťák, f/2.0, rychlý a přesný. Umí to všechny LTE pásma 700-2600MHz. Dá se sehnat dualsim verze. vyšel pro něj android N a jde rootnout. A když spadne z 200m na beton tak SE MU NIC NESTANE. A teď mi ukažte iphone nebo samsung kterej tohle zvládne.

Problémy

No už se nedá sehnat, pouze čína, dovoz. Na trhu je plno verzí. Já koupil Španělskou verzi. Nahrál do ní čínskou radio rom a 6 android (7 nebyl) a pak udělal šílenej root, recovery má o 180 stupňů otočený displej, takže klikáte poslepu, ale pohoda.

Zrychlování cnc v praxi

Když jsem byl nováček v CNC, všechno jsem nastavil velmi konzervativně, další věci jsem netušil jak fungují nebo co vlastně nastavuji.

Po x letech zkušeností, těch praktických, mě napadlo, nastavení zrevidovat.

Vyměnil jsem motory za +60% silnější, parametrově i rozměrově.

Drivery k nim jsou stejné, zdroje, kabeláž stejná.

Reálný program v původním nastavení běží 15:23 min.

Rychlosti posunu jsem z původních 2200 jednotek, změnil na 3100 a akceleraci z 220 na 310. Nový čas byl 13:31 min. Je podivné, že když se rychlost v nastavení zvedne o 40% tak se čas zmenší jen o 14%.

Nejdříve jsem se s tím smířil, vrtání není jen ježdění max rychlostí, je to hodně složených pohybů a rychlost do materiálu se nemění, je to fixní složka času.

Přesto jsem ještě zkusil, kde je vlastně u motorů maximum. Maximální rychlosti leží mezi 3600-3900. Nastavil jsem 3400.

Nejzajímavější je akcelerace, tam lze nastavit 1500 a motory stále neztrácejí kroky, je to 7x rychlejší. Stroj poskakuje po stole, ale nepřeskočí kroky. To byl ale objev!

Testovací program proletěl za 9:00 minut. A to je více jak 40% rychlejší.

Vřeteno

Ani s tím nejsem spokojený. Motor točí mizerných 21k a je to málo. Takže mám na stole bezkartáčový motor a regulátor. Motor(ek) je stavěný na 29600 otáček, ložiska ve vřetenu umějí taky tak, takže je to logické spojení. Zatím nemám dokončené uchycení motoru, přídavné chlazení a elektroniku pro řízení otáček.  Pokud to všechno klapne, plánuji rychlosti vrtání v materiálu a frézování zrychlit aspoň o 30%.

Eshop + EET – perfektní implementace – návod

To je zase histerie.

Problém má totiž dvě části. Nikdo nechce dobrovolně šmírákovi posílat celej svůj byznys, takže se hledá co nejmenší množina, kterou je teda nutné splnit pro dodržení zákona. Tzv aby se vlk nažral a koza zůstala celá. S tím taky souhlasím, buzerační vládě nepošlu ani pixel navíc a ještě maximálně tak, aby se z toho nic nedalo odvodit ohledně mých zákazníků, podnikání atd. No a to je prostě dřina udělat.

A druhá část. Implementační. Že prej se nedá při online platbách dodržet zákon. Ty voe píču ticho. Teď si ukážeme, jak na 110% splním zákon u jakékoliv transakce.

Zákazník naplnil košík, bude platit třeba paypalem. Zmáčkne tlačítko dokončit objednávku. Eshop v ten moment odešle data do EET a dostane zpět “hash”, ten se uloží k objednávce. Hotovo. Není třeba čekat na potvrzení přijetí peněz na účty.

Systém po přijetí vygeneruje fakturu s EET daty

Co tam boha chcete ještě řešit?

Jak je vidět, je úplně jedno, jestli bude zákazník platit paypalem, kdy bude platit, jestli vůbec bude platit. Proč budu řešit nějakou vteřinu, kdy platba dorazila, od koho dorazila atd.

V případě, že teda zákazník zakázku odmítne, pošle systém do EET mínus hodnotu a “hash” si uloží k objednávce, která je “smazaná”.

Pokud zákazník bude chtít nějakou změnu, systém pošle celou částku jako mínus, uloží si “hash” a pošle novou částku po opravě a uloží si “hash” k objednávce.

U objednávek bude krásná historie transakcí s EET, pro budoucí dokazování pohoda.

Vrátí-li zboží nebo část zpět, prostě zase systém pošle zápornou transakci a uloží k objednávce.

Jsou tu takové specialitky, jako že někdo má delší dobu otevřenou fakturu a podobné, ale tak to už si vyřešíte, princim je pořád stejný.

A co hotovost

Stejná věc. Dokončením objednávky se získá EET. Až si teda přijde osobně vyzvednout zboží a předat hotovost, již má “hash” na faktuře a nikde se na nic nečeká. Pokladní systémy s tabletem a wifi tiskárnou se mohou jít klouzat.

Problém

Kdo by chtěl odesílat všechny transakce eshopu do eet? Nikdo. Takže teďka všichni upravují eshopy aby to něco posílalo, někdy a nějak.

Paypal

Nejvíc čtu, že fakt problém to je s paypalem. Normálně používám jednoduchou implentaci “ExpressCheckout”. Tam definujete, na jaké url se paypal přesměruje po platbě. Takže zaplacení paypalem vím instatně. Někde jsem četl, že se musí ručně kontrolovat účet. To sou strašný křováci, jestli to jsou programátoři, tak potěš.

Levná náhrada lampy v projektoru

Hack

Jde o to, že to není úplně snadný, takže pokud to neumíte, tak si kupte náhradní lampu.

Většina projektorů má počítadlo nasvícených hodin a v manuálu je dokonce tato hodnota napsána – kdy bude chtít novou lampu. Na bazaru jsou potom levný projektory, který jen nemají lampu a/nebo je u konce života. Něco jako tiskárny za 500kč a náplně za 1500kč.

Uvnitř je “obyčejná” žárovka a každý projektor má nějakým způsobem zajištěno, aby se dozvěděl že tam ta lampa je. Velká většina má jen tupé sledování proudu lampou, což vygeneruje signál “power good” pro řídící část.

Takže, princip hacku je ten, že se otevře projektor, najde se místo/místa, kde se odečítá lampa, někdy to může být optický sensor, taky mechanický spínač. Všechno se to propojí na zem, vyzkratuje a tak podobně, aby si myslel projektor, že jakože super zelený a pak si tam můžete dát jinou lampu za pár stovek, nebo ledky.

Na bazaru jsem koupil DLP projektor InFocus LP350 za 1500kč, 1024x768px. Stačilo najít otpočlen, který od balastu pro žárovku předává signál a ten na tvrdo zkratovat. A projektor je opravenej a teď tam dám čínskou ledku a použiju ho na svůj projekt.

Design – vrtací automat plošných spojů

Problém

Je potřeba zvýšit průchodnost, plně automatizovat a zároveň odstínit chyby

Use case

Vezmu desku, deska má nějaké otvory pro poziční sloupky, položím ji na pracovní stůl, poziční sloupky definují kam ji pokládám a zmáčknu Play. Po dokončení vyndám desku. GOTO 10

Rozbor HW

Prvním předpokladem je, že stroj umí sám měnit nástroje. Stroj zná pozici pozičních sloupků na stole a ví, že data jsou vždy pozicovaná k těmto sloupkům. K vyřešení je, jak docílit přesného osvícení motivu, tak aby odpovídala orientace pozičním otvorům.

Po stisku start tlačítka stroj bude vědět, že operátor překontroloval nástroje, vyměnil zlomené a nasadil nové. Tohle v první verzi nebude software řešit – ale mohl by.

Stroj je vybaven kamerou a po startu najede nad místo mezi poziční sloupky, kde osvitový software nechal čárový kód. Stroj ho přečte – usb kamera – uložení obrázku, převedení do B/W, výřez oblasti s kódem, dekodování a ze sítě načtení vrtacích data.

Vrtací data jsou pozicována podle pozičních sloupků. Spustí se vrtání. Stroj má na ploše zařízení pro detekci zlomených vrtáčků – zná přibližnou délku vrtáku a pokud při měření délky změří jinou hodnotu, je to error. Měření dělá pravidelně.

Po dokončení zaparkuje, z načtených vrtacích dat ví které desky vrtal, takže může hnedka nastavit statusy, že jsou vyvrtané, systém tak bude vědět kolik je již hotovo, kolik zbývá na vrtání atd.

Vyzve operátora pro vložení další desky, pošle email, zapíska etc.

Rozbor SW

Je jasné, že bez vlastního sw to nebude fungovat. Ze začátku bude ručně ovládaný, je tam potenciál pro automatické sázení.

Program, Sazeč,  bude načítat pouze vlastní formát, který bude nositelem obrazu PCB, vrtacích dat, obvodových dat pro frézování, slotování atd, vše v jednom. Tedy nějaké xml + vektorová data, možná i bitmapová pro náhledy. Bude existovat tooling pro jednotlivé vstupní formáty, který převede cokoliv na vstupní formát pro Sazeč. Eagle to Sazeč, Kicad to Sazeč, Pdf to Sazeč atd.

Po načtení Sazeče [MORE]bude volba editace panelu nebo vytvoření nového. Na ploše bude pracovní plocha PCB a vyznačené zakázané oblasti jako jsou poziční sloupky a čárový kód. Operátor bude natahovat jednotlivá XML na plochu a Sazeč načte rozměry, otvory a obrázek a umístí patřičně na plochu. Operátor dragdropne jak to bude potřeba.  Po ukončení udělá kompilaci, což vytvoří na panelu čárový kód, vygeneruje vrtací/frézovací data pro automat a vygeneruje osvitová data. Tím práce Sazeče skončila.

V xml datech z předpřípravy by mělo být zároveň jasně definováno, do které objednávky zakázka patří, tedy ID vazba na online systém pro dohledání zákazníka a počet kusů. Sazeč by měl nějakým způsobem vést data kolik čeho bylo nasázeno, kolik kterých panelů se má svítit atd a tyhle data ukládat k zakázce pro statusování a kontrolu výroby.

Předpříprava by již měla být posazena na server po dokončení objednávky automaticky, aby se do sazeče tahala hotová data.

Sazeč musí umět otáčet design, klonovat – panelově.

Ke zvážení

Po vyřezání desek z panelu, budou držet jen na break-tabech, v tuhle chvíli by měla mít obsluha někde nějaké informace, komu která deska patří, až to bude vylamovat aby se to nepomíchalo, kolem desky je frézovaný prostor, ten se dá na drobnější identifikace použít – nutné ověřit. Dle čárového kodu/čísla na panelu by se mohl na balícím místě zobrazovat nákres desky s popisem kam která deska patří, systém by mohl běžícím zakázkám přidělit číslo od 1 do X  a při porcování budou jednotlivé desky očíslované na monitoru nebo někde poblíž na desce. Možná by to fréza mohla někam zapsat.

Původně měl sazeč udělat jen kompilaci desek a zapsat jednotlivé rohy designů a vrtačka by si podle toho načítala jednotlivé desky, ale to jsem zavrhnul. Lepší je kompletní sloučení s tím, že sazeč se ve svém formátu odkazuje na jednotlivé xml kompilátů, které jsou “někde” dostupné. Celé to musí pracovat s online serverem a zároveň fungovat offline.

Flow pro výrobní proces

V Sazeči se nachystají jendotlivé panely na jednotlivé materiály. Systém ví které panely, jaké velikosti, množství a materiálu jsou potřeba. Na obrazovce ve skladu se zobrazí co má obsluha vyndat, jak to nařezat. Tady by to chtělo nějaký systém, aby se to nedalo pomíchat.

Materiál se donese ke količkovací vrtačce. To bude upravený cnc, kde bude jen vrták průměru kolíčku a po stisku tlačítka stroj udělá na položené desce otvory po jedné straně, rozchod třeba 5cm. Deska se bude zasouvat do drážky a bude tam nějaký rychlosvěrák. Po navrtání, klidně i více panelů najednou se může jít svítit.

Stroj na svícení: představa je taková že to bude fungovat přímej osvit bez filmů. Měl by to být DLP osvit. Obsluha položí materiál na pracovní stůl na kolíčky. Bude tam monitor, ideálně dotykový, kde budou jednotlivé přehledy co se má svítit, na jaký materiál a v kolika kusech. Obsluha vybere panel, spustí osvit, čeká. Stroj udělá svoji práci (zatím virtuální), po dokončení buď nahlásí hotovo a zapíše stav panelu do xml souboru (také do systému) případně bude chtít ještě desku otočit pro druhou stranu.

Poté následuje průchod developerem. Vyvolaná deska má již na sobě čárový kód. V tuhle chvíli by byla super další mašina, která bude jako vrtačka číst čárový kód a potom si celou desku nafotí a bude porovnávat data s tím co je zapsáno u panelu. Vyhodnotí chyby. Nakonec jde deska na leptání. Další kontrola na stroji, obsluha asi bude muset volit jestli je deska z developeru nebo z leptání, případně podle barvy desky se zjistí – modrá developer.

 

 

 

 

 

 

 

Chytré domy, v čem je problém?

Proč vlastně ty chytré domy lidé moc nechtějí?

Nemají je, nechtějí je.

Začneme zeširoka, je to kurva předražený. Pokud prodejce nabízí jednu smart zásuvku za litr a každej dneska ví, že tam je relátko za 10kč, těžko někoho přesvědčíte. Za celý smart house dát sto tisíc je úplně nic, víte co je k tomu potřeba programátorů a specialistů na elektrony (elektrikáři).

Ve skutečnosti leží problém trochu jinde. Sledujete vývoj chytrých domů? Posledních X let to bylo nechutně otřesné, uživatelský zážitek, tohle slovní spojení tvůrci systémů vynechali. Mohli jsme si tak koupit systém, který měl vteřinovou prodlevu mezi smart-tlačítkem a smart-světlem. K tomu byla prapodivně vypadající obrazovka, kde v designu windows XP svítilo několik ikonek se siluetou domečku. Radši bych si vypíchnul obě oči než s tímhle dělat.

Dneska to je už lepší, vzniklo plno mladých firem, které si říkají startupy a okopírovali android material design, takže gui už je pěkné, mám aplikaci v mobilu, kterou si můžu přes celou zeměkouli rozsvítit světla, zatáhnout žaluzie.

Ale já k tomu mám jednu zásadní otázku

DOPR*ELE PROČ?

Já chci smart house, nechci bejt otrok baráku, já musím světla na dálku zapínat, nastavovat topení a cojávím co ještě. Ale já tohle nechci. To ten barák nepozná, že má zhasnout?

Správná technologie je taková, která není vidět, nejsem jejím otrokem, nestojí miliony atd.

Jedna firma to pochopila, já nechci auto, který zaparkuje, když zmáčknu čudlík, já chci auto, do kterýho naskočím, řeknu,  jedu do práce a tím moje interakce  končí. V lepším případě se auto zepta:  “do práce?” a o víkendu “na pivo?”.

Zásadně nechci aby můj smart house byl ovládaný zvenku, prostě vývojáři jsou debilové z principu, zero-day backdoorů je plnej svět, je to jen otázka času než můj barák bude něčí cluster.

A druhá věc, spotřeba. Smart house sice “šetří”, ale než sám ušetří na sebe, tak je po záruce a možná i po životnosti a to ještě nepočítám s tím, že tenhle smart house žere furt elektřinu a dost.

 

Já provozuju “smart” house třetí rok, stálo mě to cirka 500kč, program jsem k tomu napsal za pár hodin. Co můj house umí? Vlastně skoro nic, kouzlo je v tom, že bude umět to co chci, stačí upravit program. Teď sám rozsvítí když přijdu do smrchy a zase zhasne a když tam někdo je, tak nezhasne. A když zhasnu v koupelně, tak zhasne a vyvětrá. Nic víc.  Jo a tlačítka jsou obyč spínače, takže jsem nemusel rozvádět po baráku 1,5mm měd jak za krále klacka.

Levný a úsporný síťový switch

Trochu jsem překovap síť a potřeboval jsem nějaký jednoduchý 5-portový switch pro připojení tiskáren.

Seřadil jsem tedy dostupné podle ceny a vybral si Tenda S105. 5 port 100mbit. Zaujala mě spotřeba. A to bych to nebyl já abych to nevykuchal.

Je to ořezané na kost. Dokonce se používá jednostranný plošný spoj, u síťových zařízení jsem to snad ještě neviděl. A propojky jsou smd “odpory”. Je zajímavé, že cenově to asi vychází lépe.

Uvnitř je jeden integráč, oddělovací trafa, konektory a napájecí regulátor AMS11117 lineární regulátor. Celé to frčí na 3,3V. Dodávají k tomu spínaný zdroj na 9v. Takže celkem kokoti. Doporučuji vyměnit za 5V/300mA.

A spotřeba? Při odpojených portech a vstupních 9V to bere 65mA neboli 0,6W a to půlka jde na ten regulátor.  Pravděpodobně se přepne do úsporného režimu, cca 5s bere dvojnásobek (1,2W) a pak to klesne. Zařízení je tedy mimořádně úsporné. Ještě by šlo vylámat smd ledky a trochu to vylepšit.

Mimochodem když to budete napájet z 12V tak to tepelná ochrana  AMS1117 odstaví.

Já jsem to kuchnul a udělal integrovaný pasivní poe s DC/DC měničem na 3,3V.