Nějak se mi to všechno pěkně seběhlo a já se dostal v poslední návštěvní den na brněnský Sport Life. Je to taková trojakce, cyklistika, fitness a svaly, karavany a lodě. Já si vlastně vyrazil jen a jen pro nálepku na rám ke stánku [LINK:cemba.cz;ČEMBA]. Jako bonus jsem naplánoval nějaký to kochání kolem kol. Že je součástí i něco víc jsem netušil.[MORE]
Sice jsem chtěl vstávat hodně brzo, ale naštěstí vlak jezdí každou hodinu, tak jsem se do Brna dokodrcal něco po desátý. Čekalo mě hustý sněžení, kupy sněhu. Na bráně jsem vypláznul stováka a už jsem to valil do stánku. Cena solidní a lidová. Hned jsem zamířil do cyklopavilónu a pár hodin očumoval kola. Teda jako pěkný, ale nic převratnýho. Ani jsem od toho nečekal něco extra. Zajímavější to bylo s místníma slevama. Mít u sebe hodně chechtáků jistojistě je všechny utratím. Koupil jsem nějakou tu potřebnou bižuterii u BBBček, jen pro dokončení zimáka. Ušetřil jsem si poštovný. Parádní ovšem byly slevy u Sensoru. Sice měli omezený výběr zlevněných věcí, ale dalo se vybrat. Tam jsem nechal hodně peněz. Ale ušetřil jsem oproti normálním cenám nechutně hodně.
Pak jsem si zašel do pavilonu streetařů či co a těch hopsálistů na překážkách. Na živo mazec největší. Slušný borci to sou. To už taky byl čas navštívit hlavní destinaci a zakoupit ty nálepky. K velké smůle už nálepky neměli, ale rozhodně jsem nepohrdnul reflexníma nášivkama. Na stánku jsem pokecal s bikerskou obslouhou a pokračoval jsem dál. Pak už jsem byl jak opařenej. Narazil jsem na ten fitness pavilon, kde mi na každém rohu nabízeli nějaký ochutnávky. To víte, jsem pořádnej nabušenec (samej sval) tak jsem zapadnul :))) Všude byly nějaký ty mučící stroje, relaxační udělátka, masážní blbosti. Taky se tu konala nějaká jóga a tak. No dalo se koukat. Obecně jsem byl překvapenej, čekal jsem, že tahle akce bude plná šlachovitejch cyklistů, ale opak byl pravdou. Když pominu běžné hostesky, všude se komíhaly bikerky, cyklistky, fanynky? a fitnesky. Bylo se na co koukat a tak dále.
Karavany ani lodě mě moc nezaujaly, nechci zrovna investovat milion do baraku na kolech. Co ovšem stálo za podívanou, byla živá cimbálovka. Strávil jsem u nich aspoň půl hodinky. Příjemný poslech. O jídlo se mi staraly různé bio a cerelálo-sušenky. U jednoho soukromníka jsem zakoupil takovej ten pytlík co po aktivaci začne hřát a vydrží tak 30 minut. Pak se musí uvařit. Parádní gadget. Pak jsem taky hodně času trávil v pavilonu outdooru. Les stanů mě sice nijak nezaujal, ale dalo se vidět hodně sněho hadříků, nějaký ty bundy, boty a podobně. Pro horolezce a lyžonadšence. Uprostřet stál jakýsi karavan, kde si člověk mohl zkoušet windstopperový bundy ve větráku jako prase. A nebo taky goretextky botky. Všechno se to motalo kolem firmy Gore. Já už windstopperku mám, tak jsem neměl co zkoušet. Už vím svoje.
Pak jsem ještě ledabile prošel znova kola, jestli jsem něco nepřehlídnul a pak už mazal na vlak. Kupodivu jsem se spěšňákem dostal domů za rovný 2 hodiny bez spoždění, což se o rychlíkách říct nedá.