Posledních několik návštěv fitka jsem vždycky skončil na běžícím páse. Nevím co mě to napadlo, ale na stole mi leží běžecký pár bot. Po rychlém průzkumu jsem zjistil, že dobrá je značka New Balance a jaká to náhoda, přímo přes ulici je značková prodejna, kde zárověň mají slevy. Impulzivně jsem vybral prachy z bankrotomatu a prostě koupil boty NB 846 – to je ten super model. Hodně běžců (>10km) se shodlo, že tyhle boty jsou dobře tlumící, levné (2kkč) , s nízkou hmotností. Určené jsou na delší tratě spíše silničního terénu s výdrží 1500+ km.[MORE]
Hnedka jsem je hodil na váhu a mají pod 340g/kus. Moje současná vycházková bota má půl kila. Peříčka. Hned jsem zašel do posilky a otestoval jak to běhá. Je potřeba je zaběhat, že ano. Pročetl jsem manuály, jak šněrovat aby tohle a tamto. Vše jsem nastavil, zavázal a šel jsem na věc. Boty mám o 0,5cm větší než běžné. Prý je to tak na běh dobré. Jsou hodně široké, přesně jak to má moje pařáta ráda.
Závěr, zkušenosti
A teď už k finále. Na to, že jsem momentálně stále v CKD, tak jsem na páse odkroužil i s rozběháním 4km a něco. Huh. Nikdy v životě jsem nezaběhnul 4km v kuse. Čas nebyl z nejlepších, dvě minuty jsem se rozbýhal, a končil jsem za 26minut. Odhadem teda 6minut/km. Nic to není, jsem ovšem úplný začátečník a tak je to pro mě neskutečné číslo.
Bota drží na noze velmi slušně, projistotu jsem uvázal proti pohybu paty. Držení nohy při běhu je doslova úžasné, kouzelné. A samozřejmě jsou to pružiny, molitánky, bačkůrky. Žádné pálení, tlačení, tvrdé rány, boty jsou to excelentní. Dobře jsem zvolil. O něco větší bota je vskutku pohodová. Když běžím, úplně skrz botu fouká a připadám si jako bez ní.
Za mlada
Vzpomínám si na základní školu. To jsem ještě nejezdil na kole, prostě taková troska, a ještě pořád u počítače – za to ale děkuju! Vždycky když jsme běhali, tak moje noční můra bylo cokoli nad jedno kolo na ovále. I ten jsem stěží doběhnul celý. Brrr. Když na to vzpomenu. A uběhnout 1,5km v limitu “aby to bylo za čtyřku” se moc nedalo. Když nás nutili běhat kolem školy, byla to dlouhá procházka. Na dlouhý tratě jsem nebyl, ale šla mi parádně 60ka. Stovku jsme neběhali. To jsem se dokonce dostal na nějakou tu místní soutěž a dodneska mám nějaký diplom za 60ku za 8,2 sekundy. To byl fofr.
Někdy v osmé, deváté třídě jsem začal jezdit na kole a aniž bych si to mnoho let uvědomoval, změnilo mě to totálně. Samozřejmě se mi zvedla vytrvalost, díky který mi běh už nědělá problém a celkově mě to nasměrovalo. Přemýšlel jsem, co vlastně bylo tím impulzem začít běhat. Když jsem na páse, mám v mozku úplně vymalováno. Taková vlna euforie, pocitu totálního štěstí, nedá se to popsat, to se musí zažít. Před nedávnem jsem četl článek o tom, jak je naše tělo bezvadně stavěno na běh, jak to má všechno propojený atd. A že v minulosti byla hlavní strategie člověka při lovu uštvání zvířete během. Prý je člověk neuvěřitelně úsporný při běhu a dokáže to v podstatě donekonečna. To je možná ta skrytá myšlenka tohodle všeho.
Baví mě to, chtěl bych volné dny, mimo posilku věnovat běhu. Zatím jsem si dal limit do 10km týdně. Nepřehánět. Běhat bez cíle se nemá, tak jsem si zvolil cíl, do léta zvýšit výdrž na 10km v kuse. Potom se uvidí. Možná začnu zrychlovat nebo prodlužovat. Nebo začnu jezdit na kole. To ukáže čas.