Když jsi tlustej jako prase, tak prostě nechoď běhat. Tak by asi zněla poučka pro moje o 14 měsíců mladší já. Úpony, klouby a kosti to nenesli moc dobře, takže jsem jednoho listopadovýho dne nedoběhl. Prostě jsem se zastavil a už to nešlo dál.
Běhání je láska a musel jsem to vyřešit. Nohy fungují na kole. Ale do jara daleko. Takže jsem zvolil nástup do posilky. Nadšenej jsem z toho nebyl, ale když už tam teda začnu chodit, začnu zvedat váhy a srovnám si tělo, tam kde mělo vždy být. To co jsem nikdy neměl přestat dělat.
Mají tam eliptický šlapadla, takže to je super. Je to něco mezi chúzí do schodů, jízdou na kole ve stoje a chůzí. Intenzita je změnitelná. Takže to lze drtit celkem hodně.
Do jara 2017 jsem každý jeden den tam přišel, udělal hodinu kardia a potom doplňkově zvedal činky, jako za mlada. Návrat to byl pomalej, tělo slabý.
Pomalu jsem začal trochu běhat, ale fakt lehce aby se problém už žádný nevrátil. Bylo jisté, že žádný půlmaraton si letos nedám, ale běhat jsem mohl.
Tak jsem si 13.4 koupil gps hodinky a nějaký preparáty na klouby. A to byl nový začátek. Takže zbytek času jsem tedy každý den měl nejméně hodinu kardio (běh, kolo, eliptical) a k tomu aspoň 30 minut silový trénink. Zvládnul jsem i nějaký ty 5h+ výlety. Kondice perfektní. Naprostý zvíře.
Vo2Max mám na 52ml/kg/min. Desítka za 47minut. Půlmaraton zvládnu k 1:53. Trénink směřuju abych si zaběhnul na jaře půlmaraton pod 1:39:59. A bude to těžký, zatraceně těžký.