Tag: 2007

Zavírání cyklosezóny 2007

S koncem březence jsem zavřel starou cyklosezónu a počátkem dubna otevřel novou. Bylo na čase pohlédnout do minulosti a zhodnotit uplynulý rok. Nedávno jsem odhadoval, že stihnu do konce března najezdit deset tisíc. No tak se nestalo. Bez pár drobných jsem končil s devíti tisíci. To víte, byla zima. Víkendy pršelo nebo ještě hůř sněžilo a to se moc jezdit nechce. Takže jsem jen odjížděl do práce a zpět. V inverzi žádnej medík, spíš kafíčko.[MORE]

Těžko uvěřitelné, ale na kole jsem odjezdil víc než autem a ještě ke všemu na fullovi. To už je nadprůměrný hobby výkon. Vzorek pneumatik už je notně ošoupaný a není radno se pouštět do většího bordelu. Mohu jen vzpomínat na adrenolinové zážitky z Brna, okouzlující výjezdy na Seč a nebo každoroční družení bajkerů v Praze. Uff. Už aby bylo léto, teplo. Zima na bajku byla hnusná, ale zároveň jiná, zajímavá, občas kouzelná, občas k nasrání. Nějaký ty pěkný pády jsem stihnul. A opravdu musím potvrdit, že na zledovatělé silnici se jezdit nedá. Naštěstí všechny parakotouly byly perfektně provedené.

A jak se teďka zvedla teplota a začalo svítit, jooo, to mě to táhne ven. A letošní sezóna bude vyjímečná, lepší, rychlejší (jako reklama). Protože jsem zimu neproležel, mám parádní kondici a nemusím čekat do léta na formu. Forma bude ještě lepší než předtím. Takže jakmile dovolí počasí, udělám si z práce menší/větší výlet a obdivuju krásy bajkování. Od té doby, co mám na baťohu nášivku ČEMBA, je to ježdění o poznání lepší – placebo efekt. To mi celkově zvyšuje kondičku a kilometry jen naskakují. Ale za množstvím kilometrů se nežemu. To v žádným případě. Radši mám zážitky a novinky.

Víkendový maraton – první letošní

O víkendu jsem zabrousil do zcela neprobádaných končim. Podle mapy jsem si vytipoval modrou značku z Chrastě. Potom směr Hlinsko a vrátit se někudy kolem Manitou trasy. Do Chrastě jsem se dodrncal po silnici, pro zahřátí a pak to přišlo. Začalo to nenápadně takovou lesní širokou cestou. Tam mi byla sice zima, po převlečení a nakrmení jsem pokračoval dál. Široká cesta se začala měnit, klikatit lesem a nakonec jsem skončil na parádním, listím popadaném singlíku, který mě vystřelil až kamsi. Na fotkách jsem se snažil zachytit kvalitu. Moc se to nepodařilo.

Vše jsem zakončil párádní téměř horskou etapou modré značky, kde nebyla nouze o brod, semtam lávečka a průjezdy natěsno. Finále bylo ve sjezdu, který jsem sice nedal, ale až budou nové gumy, mlask. Byl jsem z toho tak moc pěkně naladěný, že zbytek dne jsem zasněně jezdil po krajině a přemýšlel, jak ten proklatý sjezdík zdolat. U vysílače na Krásným, jsem byl už prošitej a tak jsem zvolil směr domů. Manitou byl teda extra blátivý a dokonce nějaký prasata to tam rozjezdili traktorama, tak to bylo něco. Občas to vypadalo, že utopím kolo. Ale nestalo se. S prvotřídní vrstvou bláta jsem se prohnal Pardubicema a zamířil k domovu. Tachometr zaznamenal 106km za necelých 6 hodin. Doma jsem úplně vychcípnul. Už se těším na další výkend, až tam zase vyrazím.

Rok 2007 – s odstupem

Neumřel jsem

Pěkná pauza, kterou jsem si udělal, možná vypadala jako můj konec, ale není se čeho bát. Bohužel :) pokračuju dál. Když jsem naposledy smolil svoje myšlenky, tak jsem pár dnů na to dostal nějakou nemoc a pěkně jsem si poležel s antibiotikama. No a pak už se to vezlo ve zběsilém tempu. Začali vánoční svátky, nový rok. Každý víkend jsem někde propařil a chuť na sezení u monitoru a klapání, jsem moc neměl.[MORE]
Myslím, že rok 2007 byl plus mínus slušný. Vše začalo stavbou baráku, později stěhování. To klíčově ovlivnilo můj časový plán a tak jsem musel překopat svoje zaběhnutý koleje. První na řadu přišla posilka. Namísto večerního plácání po/st/pá jsem musel přesunout cvičení místo oběda v práci. A protože jsem potřeboval kratší tréning, rozhodil jsem to do 4 dnů. split 2+1. Taky jsem úspěšne vyzkoušel [LINK:sacharidoveVlny:sacharidové vlny], odjel další [LINK:CKD:CKD]. Jak se stavěl barák, musel jsem taky trochu stavět svoje kolo. Tenhle rok se zapíše jako první, v mé celoodpružené “kariéře”. Když má člověk na investování do stavby, nějaký ten desetitisíc se na kolo najde. Jezdí pěkně.

Sezóna cyklistiky mi začala koncem března. Od té doby do konce roku jsem téměř stále jezdil. Dobře, nějaká ta chřipka tam byla, plus povinosti, ale můžu říct, že jsem skoro 9 měsíců najezdil. Tachometr koncem roku naznačil krásné číslo 6600km. A protože teď jezdím pravidelně do práce, k tomu víkendové výlety, než bude konec Března, měl bych završit 10 tísíc km. Taky jsem dostavěl zimáka. Po mnoha měsících. Je to horor, jezdit na takovým prdelotřasu. Ale není zbytí. V lednu mě čeká servisní prohlídka vidle, a tak bych byl bez kola. Už mám na kontě několik slušných rozmáznutí, které jsem nedobrovolně absolvoval na kluzkém, zmrzlém povrchu. Ty letní držky nepočítám, ty jsou normální. Naštěstí žádné vážné/nebezpečné pády jsem neměl.

Pak tu jsou pavouci. No ty maj nějakej zimní spánek, či co. Prostě nerostou. Ale žijou. To je velké plus. Už zase bydlí v [LINK:nizkoNakladovyServer:serveru], který jsem několik měsíců předělával. Mno. Zase něco, na co seru, zvysoka. Jsem děsně línej. To ani nemluvím, kde se zastavil projekt mého “SmartRoomu”. V hlavě je všechno připraveno, ale není dostatek časových jednotek, no a vlastně ani peněz. Ale nápady mám brilantní. Možná z toho bude něco extra – něco na čem zbohatnu.

Ach ta paměť

Jediné, co vím jistě, mám mozek co si houby pamatuje. Takže jsem určitě na plno věcí zapomněl, ale asi nejsou tak důležitý. A taky, plno věcí sem nepíšu. Možná si toho někdo všimnul, ale dost striktně odděluju soukromý život od publikovatelných věcí. Takže plno myšlenek, názorů, duševních stavů, milostných zápletek a podobných věcí zde nikdy nenapíšu. Tohle není zpovědnice, rozumíme si :)