Design – vrtací automat plošných spojů

Problém

Je potřeba zvýšit průchodnost, plně automatizovat a zároveň odstínit chyby

Use case

Vezmu desku, deska má nějaké otvory pro poziční sloupky, položím ji na pracovní stůl, poziční sloupky definují kam ji pokládám a zmáčknu Play. Po dokončení vyndám desku. GOTO 10

Rozbor HW

Prvním předpokladem je, že stroj umí sám měnit nástroje. Stroj zná pozici pozičních sloupků na stole a ví, že data jsou vždy pozicovaná k těmto sloupkům. K vyřešení je, jak docílit přesného osvícení motivu, tak aby odpovídala orientace pozičním otvorům.

Po stisku start tlačítka stroj bude vědět, že operátor překontroloval nástroje, vyměnil zlomené a nasadil nové. Tohle v první verzi nebude software řešit – ale mohl by.

Stroj je vybaven kamerou a po startu najede nad místo mezi poziční sloupky, kde osvitový software nechal čárový kód. Stroj ho přečte – usb kamera – uložení obrázku, převedení do B/W, výřez oblasti s kódem, dekodování a ze sítě načtení vrtacích data.

Vrtací data jsou pozicována podle pozičních sloupků. Spustí se vrtání. Stroj má na ploše zařízení pro detekci zlomených vrtáčků – zná přibližnou délku vrtáku a pokud při měření délky změří jinou hodnotu, je to error. Měření dělá pravidelně.

Po dokončení zaparkuje, z načtených vrtacích dat ví které desky vrtal, takže může hnedka nastavit statusy, že jsou vyvrtané, systém tak bude vědět kolik je již hotovo, kolik zbývá na vrtání atd.

Vyzve operátora pro vložení další desky, pošle email, zapíska etc.

Rozbor SW

Je jasné, že bez vlastního sw to nebude fungovat. Ze začátku bude ručně ovládaný, je tam potenciál pro automatické sázení.

Program, Sazeč,  bude načítat pouze vlastní formát, který bude nositelem obrazu PCB, vrtacích dat, obvodových dat pro frézování, slotování atd, vše v jednom. Tedy nějaké xml + vektorová data, možná i bitmapová pro náhledy. Bude existovat tooling pro jednotlivé vstupní formáty, který převede cokoliv na vstupní formát pro Sazeč. Eagle to Sazeč, Kicad to Sazeč, Pdf to Sazeč atd.

Po načtení Sazeče [MORE]bude volba editace panelu nebo vytvoření nového. Na ploše bude pracovní plocha PCB a vyznačené zakázané oblasti jako jsou poziční sloupky a čárový kód. Operátor bude natahovat jednotlivá XML na plochu a Sazeč načte rozměry, otvory a obrázek a umístí patřičně na plochu. Operátor dragdropne jak to bude potřeba.  Po ukončení udělá kompilaci, což vytvoří na panelu čárový kód, vygeneruje vrtací/frézovací data pro automat a vygeneruje osvitová data. Tím práce Sazeče skončila.

V xml datech z předpřípravy by mělo být zároveň jasně definováno, do které objednávky zakázka patří, tedy ID vazba na online systém pro dohledání zákazníka a počet kusů. Sazeč by měl nějakým způsobem vést data kolik čeho bylo nasázeno, kolik kterých panelů se má svítit atd a tyhle data ukládat k zakázce pro statusování a kontrolu výroby.

Předpříprava by již měla být posazena na server po dokončení objednávky automaticky, aby se do sazeče tahala hotová data.

Sazeč musí umět otáčet design, klonovat – panelově.

Ke zvážení

Po vyřezání desek z panelu, budou držet jen na break-tabech, v tuhle chvíli by měla mít obsluha někde nějaké informace, komu která deska patří, až to bude vylamovat aby se to nepomíchalo, kolem desky je frézovaný prostor, ten se dá na drobnější identifikace použít – nutné ověřit. Dle čárového kodu/čísla na panelu by se mohl na balícím místě zobrazovat nákres desky s popisem kam která deska patří, systém by mohl běžícím zakázkám přidělit číslo od 1 do X  a při porcování budou jednotlivé desky očíslované na monitoru nebo někde poblíž na desce. Možná by to fréza mohla někam zapsat.

Původně měl sazeč udělat jen kompilaci desek a zapsat jednotlivé rohy designů a vrtačka by si podle toho načítala jednotlivé desky, ale to jsem zavrhnul. Lepší je kompletní sloučení s tím, že sazeč se ve svém formátu odkazuje na jednotlivé xml kompilátů, které jsou “někde” dostupné. Celé to musí pracovat s online serverem a zároveň fungovat offline.

Flow pro výrobní proces

V Sazeči se nachystají jendotlivé panely na jednotlivé materiály. Systém ví které panely, jaké velikosti, množství a materiálu jsou potřeba. Na obrazovce ve skladu se zobrazí co má obsluha vyndat, jak to nařezat. Tady by to chtělo nějaký systém, aby se to nedalo pomíchat.

Materiál se donese ke količkovací vrtačce. To bude upravený cnc, kde bude jen vrták průměru kolíčku a po stisku tlačítka stroj udělá na položené desce otvory po jedné straně, rozchod třeba 5cm. Deska se bude zasouvat do drážky a bude tam nějaký rychlosvěrák. Po navrtání, klidně i více panelů najednou se může jít svítit.

Stroj na svícení: představa je taková že to bude fungovat přímej osvit bez filmů. Měl by to být DLP osvit. Obsluha položí materiál na pracovní stůl na kolíčky. Bude tam monitor, ideálně dotykový, kde budou jednotlivé přehledy co se má svítit, na jaký materiál a v kolika kusech. Obsluha vybere panel, spustí osvit, čeká. Stroj udělá svoji práci (zatím virtuální), po dokončení buď nahlásí hotovo a zapíše stav panelu do xml souboru (také do systému) případně bude chtít ještě desku otočit pro druhou stranu.

Poté následuje průchod developerem. Vyvolaná deska má již na sobě čárový kód. V tuhle chvíli by byla super další mašina, která bude jako vrtačka číst čárový kód a potom si celou desku nafotí a bude porovnávat data s tím co je zapsáno u panelu. Vyhodnotí chyby. Nakonec jde deska na leptání. Další kontrola na stroji, obsluha asi bude muset volit jestli je deska z developeru nebo z leptání, případně podle barvy desky se zjistí – modrá developer.

 

 

 

 

 

 

 

Počítání opotřebení vrtáků s napojením na gcode

Delší dobu jsem si nevěděl rady s takovým okrajovým problémem.

Při vrtání na cnc potřebuji znát kolik který vrták udělal otvorů a podle toho je měnit. Nyní to je tak, že znám vrtací soubor, takže znám počty a průměry a z toho to počítám. Jenže software není nijak provázaný. Chtěl jsem integrované HW řešení. A pořád jsem nevěděl jak na to.

Jak to dělají ve fabrikách je celkem snadné, jejich dospělejší vrtací stroj si počítá otvory a mění sám vrtáky.

Řídící HW mého CNC má jen tři výstupy a nějaké ty vstupy. Důležité jsou ty výstupy. Používají se pro ovládání vřetene, chladící mlhy a chladící kapaliny. Ty dvě poslední nepoužívám. Co je na tom tak zásadního? No hlavní je to, že lze tyto výstupy ovládat přímo v gcode vrtacích dat, takže mohu před každým otvorem udělat sekvenci na výstup, která externímu HW řekne o jaký vrták se jedná a že proběhla díra (nebo se frézuje=čas). Nemůže tak vzniknout žádný mezistav a nemůže se chybně počítat.

Ještě to nemám otestované, ale předpoklad je, že tam vytvořím pár milisekundových pulsů, které pak čímkoliv načtu a budu počítat vrtáky.

Chci mít displej nad vrtáky, kde se bude ukazovat opotřebení. A taky chci led diodu, která bude svítit, podle toho, který vrták se má použít a ta dioda bude přímo pod tím vrtákem, kam mám sáhnout. Holt ještě nějaký pátek budu měnit vrtáky ručně, sto tisíc za pneumatickou automatiku nedám.

Chytré domy, v čem je problém?

Proč vlastně ty chytré domy lidé moc nechtějí?

Nemají je, nechtějí je.

Začneme zeširoka, je to kurva předražený. Pokud prodejce nabízí jednu smart zásuvku za litr a každej dneska ví, že tam je relátko za 10kč, těžko někoho přesvědčíte. Za celý smart house dát sto tisíc je úplně nic, víte co je k tomu potřeba programátorů a specialistů na elektrony (elektrikáři).

Ve skutečnosti leží problém trochu jinde. Sledujete vývoj chytrých domů? Posledních X let to bylo nechutně otřesné, uživatelský zážitek, tohle slovní spojení tvůrci systémů vynechali. Mohli jsme si tak koupit systém, který měl vteřinovou prodlevu mezi smart-tlačítkem a smart-světlem. K tomu byla prapodivně vypadající obrazovka, kde v designu windows XP svítilo několik ikonek se siluetou domečku. Radši bych si vypíchnul obě oči než s tímhle dělat.

Dneska to je už lepší, vzniklo plno mladých firem, které si říkají startupy a okopírovali android material design, takže gui už je pěkné, mám aplikaci v mobilu, kterou si můžu přes celou zeměkouli rozsvítit světla, zatáhnout žaluzie.

Ale já k tomu mám jednu zásadní otázku

DOPR*ELE PROČ?

Já chci smart house, nechci bejt otrok baráku, já musím světla na dálku zapínat, nastavovat topení a cojávím co ještě. Ale já tohle nechci. To ten barák nepozná, že má zhasnout?

Správná technologie je taková, která není vidět, nejsem jejím otrokem, nestojí miliony atd.

Jedna firma to pochopila, já nechci auto, který zaparkuje, když zmáčknu čudlík, já chci auto, do kterýho naskočím, řeknu,  jedu do práce a tím moje interakce  končí. V lepším případě se auto zepta:  “do práce?” a o víkendu “na pivo?”.

Zásadně nechci aby můj smart house byl ovládaný zvenku, prostě vývojáři jsou debilové z principu, zero-day backdoorů je plnej svět, je to jen otázka času než můj barák bude něčí cluster.

A druhá věc, spotřeba. Smart house sice “šetří”, ale než sám ušetří na sebe, tak je po záruce a možná i po životnosti a to ještě nepočítám s tím, že tenhle smart house žere furt elektřinu a dost.

 

Já provozuju “smart” house třetí rok, stálo mě to cirka 500kč, program jsem k tomu napsal za pár hodin. Co můj house umí? Vlastně skoro nic, kouzlo je v tom, že bude umět to co chci, stačí upravit program. Teď sám rozsvítí když přijdu do smrchy a zase zhasne a když tam někdo je, tak nezhasne. A když zhasnu v koupelně, tak zhasne a vyvětrá. Nic víc.  Jo a tlačítka jsou obyč spínače, takže jsem nemusel rozvádět po baráku 1,5mm měd jak za krále klacka.

Konstrukce laser direct imagination

LDI = přímý osvit PCB, fotovrstva je osvícena UV laserem.

Celý stroj navrhuji s důrazem na rychlost a přesnost, hlavním řiditelem jsou peníze. Kdybych si mohl koupit profi osvitový stroj pro LDI tak si nemusím navrhovat a stavět vlastní. Ukázalo se, že moc možností konstrukce není.

Nemohu použít CNC, nemohu předělat tiskárnu a rastrovat, všechno je strašně pomalé. Tiskárna zvládně tak 2 řádky (30cm) za vteřinu. Minimální množství řádků bude 600 na palec. Na délku 50cm to je 11811 řádků.  100 minut na desku.  7min/dm2. Hodně to není, ale zamýšlenou průchodnost to nenaplňuje. Chci mít technické prostředky pro zvládnutí 1m2 denně (za 8 hodin).

Před galvoservy se ještě nachází rotační osvit, profi stroje mají různé varianty toho prvního a já postavím variantu toho druhého.

Jak takový stroj vypadá?

Jedná se o jednoosý CNC stroj, který má jako druhou osu rotující laser. Představte si to jako hodně (hodně) přesný persistence of vision. Znáte to, takový ty hodiny, co fungujou jen když se točí motorek.

Problémů to má hned několik.

Přesnost v tomto případě znamená vemi přesné časování a to se zatím ukázalo jako veký problém. Otáčky musejí být velmi přesně měřeny (a nebo regulovány). Provedl jsem řadu testů s regulací otáček, ale dostal jsem se na úroveň plus mínut půl otáčky a to je absolutně nepřípůstné. Vydám se tedy druhou cestou a to je přesné měření rychlosti otáčení a výpočet frekvence “střílení” dat z laseru. Předběžně bych chtěl mít 1440 otáček za minutu. Délka pixelu se pohybuje kolem 2,9us. A mění se podle rychlostí otáček o desítky nanosekund. Bohužel se ukázalo, že nejsem schopen v žádném procesoru udělat takhle přesné časování, všechny pracují s nějakým absolutním časem za takt a vždy dochází k určitému zaokrouhlení a zkreslení.

První hack

Mám japonské kvalitní motory, drží otáčky při konstantním napětí velmi přesně, v rámci několika sekund oscilují do půl otáčky/minutu. Budu tedy měřit otáčku a výpočet rotace použiji jako hodnotu další otáčky, vypočítaná nepřesnost (teoretická) je v jednotkách mikrometrů na 30cm šírky PCB. Naprostá spokojenost.

Rychlost – hack druhý

1440 otáček znamená, že by deska měla být osvícena za 8 minut – 15 dm2. Naprostá spokojenost. Ale co to? Kolik času je na data v jedné otáčce – 21ms. Procesorem nejsem schopen těch 7078 bitů vystřílet v přesné rychlosti (desetiny Hz odchylka v rámci otáčky). Na trho jsou miliardy součástek, porozhlédl jsem se a přišel s technickým řešením. Procesor se bude starat o přípravu dat pro řádek a ty data uloží do externí SPI SRAM, zvolil jsem SPI záměrně, podporuje 20MHz a umí hodinových signálem vystřílet celou ramku od specifikované adresy.

Takže se tam data nahrají, počká se na začátek otáčky, spustí se přesná frekvence a pamět vytlačí data na laser. A protože neumím generovat přesnou frekvenci (řád stovky kHz), použiji externí generátor frekvence, který se pomocí registrů digitálně nastaví na přesnou frekvenci a výstup frekvence se zavede do SRAM. Geniální, jednoduché a úžasně výkonné. Celé to může běžet až na 10MHz,  řádek by tedy nemusel mít 600dpi ale výrazně více. 600dpi? není problém.

Bezdrátový přenos?

Poslední problém. Jak data a napájení přenášet na rotující PCB? Původně jsem studoval řešení s kartáčkovým přenosem (tzv slipring), ale rychlost je omezená. Velké otáčky=velká cena. Jdu tedy cestou číslo dvě. Energie se bude přenášet indukčně, konstrukcí které rozsvítí 20W žárovku je plný internet. Data bude předávat základna přes levný 2,4GHz modul “nRF24L01”. Byl to trochu oříšek, tenhle umí 2mbit burst mode, takže se data budou stíhat předávat během otáčky. Alternativně jsem chtěl umístit SD kartu s daty přímo na rotující rameno, ale protože chci v budoucni napojení na ethernet a těsnou integraci s ostatním vybavením, tak jsem zvolil toto řešení. Bude to fungovat? No to zatím nevím, nemám žádné dokončené testy, uvidíme jestli bude rychlost dostatečná, rušení malé atd.

K praktickému otestování zbývá zjistit výkon laseru při daných otáčkách, limitem jsou cca 2W které se dají za relativně dobré peníze sehnat.  Momentálně mám 100mW a 250mW v lineárním módu. Naštěstí materiál nepotřebuje velké množství energie. Kdyby s tím byl problém budu svítit jeden řádek dvakrát, sic klesne rychlost, ale moc jiných možností nemám. Ještě mohu zkusit svítit meziřádky, bude záležet na velikosti bodu. Mám otestováno (a vyleptáno), že jeden průchod laseru udělá cca 2,5mils spoj a to je v 35um materiálu velmi dobrý výsledek.

Plány 2016 – plosnaky.cz

Když jsem minule sepisoval další postup, vlastně jsem ještě nevěděl co bude a jak se  dál se službou rozvíjet. A to už se změnilo. Přišel jsem na to, že chci ovládnout český trh. Jak na to?

Současná omezení

Postupem času jsem identifikovat hlavní problémy u výroby. Základní myšlena: “automatizovat”. Je to jednoduché, všechny operace výroby, kde musím být přítomen, jsou zároveň ty nejdražší a ke všemu omezené množstvím času, který mohu vynaložit.

Druhý neméně důležitý krok je zvýšení přesnosti a opakovatelnosti. Ruční výrobu jsem dotáhnul na hranici možností, již nejsem schopen v současné vybavenosti zvyšovat žádné parametry, ani rychlost, ani přesnost, jemnost.

Ukázkovým špuntem se ukázal být CNC stroj, tam je pomalé vše.

  • příprava vrtacích dat
  • kamerová detekce a natočení na stole
  • ruční výměna vrtáků
  • uchycení materiálu

Řeknete si, no a co, tak to chvíli trvá, jenže když takhle chvíli čekáte 8 hodin, začnete přemýšlet.

V budoucnu chci přejít na formát 30x50cm a prakticky v této velikosti nabízet jednostranné i dvoustranné desky. Začal jsem postupně navrhovat a celkově chystat výrobu pro vyšší efektivitu, rychlost a velikost.

Plán vývoje

Vezmu to úplně od podlahy. První je na řadě jednotka pro přímý osvit plošných spojů uv laserem.  Elimituji tak velké množství problémů najednou. Především získám o řád vyšší přesnost, neměl by být žádný problém dělat 1/1mils (teoreticky na osvitu), absolutní sesazení dvoustranných desek a protože chystám osvit i vrtání s registračními otvory, odpadne kamerová detekce, zjednodušší se příprava vrtacích dat (budou se sázet zároveň s bottom/top vrstvou) a uchycení.

Druhý na řadu půjde vrtací stroj. Nově musí zvládnout větší formát 30×50 a hlavně automatickou výměnu nástrojů (to je hodně drahá sranda). Rychlost posunu bych chtěl minimálně zdvojnásobit, ideálně přejít na osách na skutečná serva namísto krokových motorů (což je otázka peněz, jakjinak).

V další fázi postavím plně automatický developer osvícených desek a také leptačku. To první už je vymyšlené, to druhé je zatím oříšek.

Za vším je cena

Víte proč mají firmy 2000kč/dm2 finální desky v prototypu?

Protože stroje a provozní náklady jsou astronomické.

Laserový osvit je 1-2 miliony, záleží na konfiguraci. Průchozí leptačky jsou 100-200 tisíc a potřebujete jich víc. Vrtačky pcb, retro z 90 let se dají sehnat i za 200 tisíc, ceny nových jsem neviděl, ale dělá to hitachi a podobně, počítám půl milionu až milion.  Každá tahle hračka chce několik kilowatt.

Postavím linku za miliony

Připravuji samostastný popis návrhu a konstrukce laserového osvitu. Parametry to musí mít následující. Finální přesnost pro 5/5mils (spoj mezera 0,127mm), rychlost 1min/dm2 – desku 30×50 do 15 minut. Cena do 10 tisíc.  Co myslíte, zvládnu to letos postasvit?

Levné mini-ITX a nedostatek portů

Potřebujete postavit třeba nějaký ten domácí server nebo bůhvíco? Dneska stačí mini-itx deska. Problém u nich je ten, že jsou levné a nebo mají dostatek portů.

Levných mini-itx deskách chybí především:

  • wifi
  • dostatek sata portů
  • usb3

Všechny desky mají jednu vlastnost společnou, mají pci-e slot nebo mini-pcie. V obouch případech je to řešení problému.

Běžně si můžete (na ebay) pořídit kartu, která z pci-e udělá jeden sata port a dva (nebo i 4) usb3 porty. Stejně tak i pro mini-pcie. Cena je kolem 250kč.

Tím dostane rychlé usb3 (přímo napojené na pci-e linku, rychlostně nepřiškrcenné) a nyní již můžete kouzlit. Když potřebujete wifi, můžete pořídit mini-pcie wifi kartu, lepší je  usb-wifi a tu zastrčit do usb a šetřit si mini-pcie na rychlejší zařízení.

Pokud potřebujete u desky s 2 sata například 4 nebo více, rozhodně potřebujete pci-e kartu s řadičem pro sata. Máte-li mini-pcie slot, můžete z něj redukcí udělat pci-e slot. Jak to mechanicky vyřešíte je trochu kutilský problém, ale když stavíte nějaký ten levný stroj, tak si určitě poradíte.

Dají se pořídit také mini-itx desky vybavené slotem pci-e 1x a zároveň mini-pcie. Můžete tak získat usb3 porty a dalších 5 sata portů. A 7 sata portů, 4 usb3 na desce za 1600kč.

plosnaky.cz, minulost a vývoj

Web na výrobu plošných spojů provozuji přes 4 roky, začal jsem v roce 2010. Byl to takový šílený nápad. Neměl jsem vybavení, prostory,  zkušenosti, byla jenom chuť dělat plošňáky pro studenty SPŠE Pardubice. Za měsíc jsem napsal stránky, rozběhal platební bránu a spustil to. Vyrobil jsem sušičku na potažené plošňáky a UV LED osvětlovací komoru.

První rok jsem ze spreje POSITIV přešel na vlastní stroj na potahovaný tekutý fotorezist. Velké zlepšení. Moc jsem toho nevyrobil a s kvalitou jsem rozhodně spokojený nebyl.

Hlavní myšlenka byla jasná. Zůstat nízkonákladový, transparetně nabízet výrobu a dělat to rychle. Něco jako pošta “dneska podáte, zítra dodáme” ale jako doopravdy.

Další rok jsem pořídil profi osvitovou jednotku, přešel na lepší způsob výroby filmů, sehnal kontakt na dodavatele FR4 materiálu a suchého fotorezistu.

To už se překlopil další rok a potom další. Mezitím jsem stihl nasadit nové stránky, propojit systém s FIO bankou, začal jsem nabízet cínování.

2014

Rok 2014 byl zdá se přelomový. Odbavil jsem oproti minulénu roku 5x více plošných spojů. Přestože mě vyhledávač stále nepříjemně umísťuje hluboko ve vyhledávání, lidé si mě nakonec našli. Zákazníci jsou spokojení a vracejí se. Není nic lepšího, než osobní kontakt s bastlířema, kteří ocení službu, kterou nabízím.

Nechci konkurovat čínským velkovýrobcům a/nebo profi továrnám na plošné spoje. Nabízejí věci, na které prostě v takto malém měřítku nedosáhnu. Chci nadále přinášet za dobrou cenu dobrou službu jednotlivcům.

Víte proč zvolit plosnaky.cz? Cenu se dozvíte před odesláním zakázky, na stole ji máte do 48 hodin, neplatíte žádnou přípravu dat nebo express a můžete si nechat vyrobit plošňák téměř z libovolného formátu dat. Máte slevu na další objednávku, množstevní slevy, vždy tak aby se vyrovnali konkurenci. Zároveň podpoříte českého výrobce a já vám slibuji, že všechny peníze, které vydělávám znovu investuji do provozu a snažím se  tak nabízet lepší a širší služby.

Plány na další roky

V blízkém horizontu plánuji nasadit platby paypalem. Od začátku jsem tento způsob zvažoval, ale ceník paypalu je neúprosný. Při platbě paypalem budu účtovat 10kč navíc. Procenta, která mi strhnou beru na sebe. Stejně jako to dělám, když někdo platí přes gopay kartou.[MORE]

Potřeboval bych novou verzi stránek, mám sepsáno plno funkcí, které chci nabízet. Například objednávky více různých PCB, alias košík, možnost registrace a lepší systém slev a pobídek. Službu přípravy dat pro výrobce (gerber) z jakýchkoliv vstupních dat (především pdf,  jpg atd).

Větší prioritu bych také chtěl dát do vrtání. Nabízet vrtání. Pro začátek řekněme, že služba bude nabízet jen jednu velikost vrtáku. Chci nabízet i vrtání pro formáty pdf, bmp, jpg atd! To je samozřejmě především problém logistiky. Někdo musí připravovat podklady. Musím vyřešit cenovou otázku, způsoby výpočtu atd. Jako obvykle, chci nabídnout cenu předem.

Jakmile bude vrtání zaběhnuté, začnu se věnovat výzkumu chemického prokovení. Profi stroje si dovolit nemohu, ovšem chemikálie sehnat lze a určitě půjde vymyslet low-cost proces.

Koketoval jsem také s nepájivou maskou. Materiál je ale šíleně drahý a prakticky zdvojnásobuje cenu za dm2. To pro zákazníka není příliš dobré a to nepočítám s občasným zmetkem a odpadem.

Dlouhodobě nejsem spokojený s chemickým cínem, přestože jsem na začátku roku začal nabízet jiného dodavatele chemie, pořád se mi výsledek nelíbí. Budu usilovat o chemické stříbro a ideálně elektroliticke niklovani-zlaceni případně dual ENIG (paladium). Mohl jsem nakoupit stroj na HASL. Tam byl problém s provozními náklady. Pro rozehřání vany s cínem to sežere 100kWh.

Trochu jsem zkoumal sousední státy a jak tam funguje bastlení. V další iteraci chci připravit anglický/neměcký web a nabízet posílání do celé evropy.

Sleduji kurz eura/dolaru, který ovlivňuje cenu vstupních materiálů pro výrobu. Po poslední intervenci jsem nezdražoval a držím ceny, půjde-li to pořád z kopce, budu nucen mírně zdražit.

Oblbování – purity sound, herní desky

Určitě to znáte, takové ty PR články, které představují nový skvělý produkt, který si budete moci v brzké době koupit. Už několikrát jsem to v minulosti viděl a dneska jsem to znovu zahlédl u představení základních desek pro Haswell-E Asrock X99 WS a Asrock X99M Killer.

Desky jsou to děsně našlapaný, pro všechny šílený herní fandy a bla bla. Jejich hlavní výhoda je úžasný “Purity Sound 2”, což je “speciální” zvuková karta, kondenzátory, převodníky a další věci, díky kterým je zvuk no prostě bájo!

Purity sound? Tahání za noc

A teď cituji: “Purity Sound 2 obsahuje převodník Realtek ALC 1150 se stíněním EMI, sluchátkovým zesilovačem NE5532 s podporou 600Ω sluchátek. Druhý NE5532 se stará o zesílení signálu se SNR 115 dB. O filtraci se starají audio kondenzátory Nichicon FW a celý plošný spoj je odizolovaný od zbytku desky. Toto řešení je zhruba na úrovni levných zvukovek jako je Xonar DG.”

Zajímavé je, jak to podávají v angličtině: “solution supports 115dB SNR DAC, and two TI NE5532 amplifiers, one is a Differential Amplifier and the other one is a Premium Headset Amplifier which supports up to 600ohm headphones. And there’s also cap less Direct Drive technology, EMI shielding cover, PCB isolate shielding”

1) NE5532 je naprosto obyčený prastarý operační zesilovač, který je v nabídce mnoha výrobců, v kusové ceně stojí 5kč. Co mě do očí praštilo je SNR 115db. V datasheetu tohoto zesilovače najdete jen 100db typicky. Garantováno je 70db.

2) zdá se, že než to výrobce napravil tak všechno děsně prasil. Nepoužíval stínění a neměl dostatečně dobře navržené PCB. Fuj.

3) jakkoliv kvalitní osazení součástkami stejně nakonec zabije návrh (jo a nebo posluchač)

4) český a anglický popis se docela technicky rozchází v tom co to vlastně dělá

Závěr

Je mi jasný, že plno pařanů má vlhký sny o NE5532 a 115DB, ale je to celkově k zamyšlení. Kde všude nás výrobci (čehokoliv) tahají za fusekli a prodávají nám obyčejný sračny a vydávají to za premium, megapremium? hm