Category: Pavouci

na zářijové burze pavouků jsem ukořistlil nový kousek. Nejdřív to vypadalo, že budou mít kulový, ale nakonec jsem narazil na jeden kus Poecilotheria regalis. Už jsem unavený z tech tun obyčejných pavouků pro začátečníky. Stromáky už mám, takže získání dalšího bylo jen otázkou času. A proč regalis? No když se podíváte na fotky, tak je to jasné. Žlutě zbarvené spodní stranky nohou a ultimativní kresba na zádech.
Pavouk je významně jedovatý (to nám nevadí, máme už smrťáka :-), stromový, takže rychlý (to nám taky nevadí, máme skákací irminii) a podle všeho mírně agresivní. V rámci vlastního druhu spíše pohodář. No to se teprve uvidí. [MORE]

A. Geniculata

A to jsem ještě nepsal. Tenhle pavou mi dospěl. Po posledním svleku neskutečně narostly nohy a nyní budí zasloužený respekt. Svůj žrací temperament nikdy neztratil. Cokoliv spadne do terária, to aktivně atakuje. Velmi mrštný. Není problém mu hodit dva cvrčky. Pěkně si je pochytá a napíchne na chelicery. Trochu se uklidnil a když s ním manipuluji, tak už se mi nesnaží ukrást štětec nebo pinzetu, většinou se běží schovat.

B. Auratum

Je to neuvěřitelné, auratum mám již 4 roky. Prošla si se mnou 15 svleků. Na stoprocent holka jako lusk. Poslední dobou je to srašlivej srab. Nemá ráda manipulaci v teráriu, i při krmení utíká. Pořád se někde krčí. Je hodně mírná, nebál bych se jí dát na ruku. A špatně žere, člověk aby jí to nutil. Tohle léto jsem z ní šílel. Nelíbilo se jí terárko a pořád dokolečka přehazovala všechnu dekoraci. A já jí to zase vracel zpátky. Podle mých pozorování, se chtěla prohrabat k větrací mřížce a zdrhnout. Na to jsem si už zvyknul, pořád z terárek trčej nohy pavouků. Stačí zabrnkat a utečou.

Minulý víkend jsem doplnil kolekci pavouků o nový kus. Do klubu se přidal, v pořadí již sedmý, brachypelma vagans. Obyčejný a velmi rozšířený pavouk. Chtěl jsem ještě jednu brachypelmu.

Po pravdě? No koukal jsem zase po Poecilotheria regalis nebo ornata. To jsou fakt super modely. Naštěstí mě odradila vysoká cena. Ještě je čas. Nyní musím trochu úsilí zaměřit na tvorbu nových terárií. Chudinky bydlí v nezařízených plastovkách. Btw po dvouch letech jsem dokončil terária. Psal jsem o tom kdysi dávno :-).

A tento měsíc jsem byl na burze a chtěl si pořídit jednoho. Mírně jsem koketoval s myšlenkou pořídit jednoho stromového pavouka. Strašně bych bral Poecilotheria regalis.[MORE]

Tak na burze mě zaujalo pavouků docela hodně, nakonec jsem si odnesl tři nové. Původně tedy dva a pak jsem se nechal zlákat nízkou cenou a odnesl si třetího. Čehož trošku lituji. Čtěte dále.

Avicularia purpurea (Ecuadorian purple)

První novinkou je mláďátko ve třetím svleku stromového pavouka. Líbilo se mi jak aktivně běhal po krabičce. No nevím jestli to je dobrá volba. Je hezký. Trošku mrňavej a budu muset krmit zase červama. Bleh. Fotku nemám. Počkám až lepší zbarvení.

Cyclosternum (Davus) fasciatum

Druhý je pozemní model nádherně zbarvený. Zatím nevím co od něj čekat. Časem se ukáže. Má tenké nohy, na dotyk je více aktivní a aktivně prchá. Žere docela neochotně.

Psalmopeus Irminia

A tohle je onen nechtěný exemplář. Nabídli mi ho za 80kč v 9.svleku. Nekup to :-). Doma jsem zjistil, že pavouk je stromovej, extra rychlej a skáče! a není moc jedovatej. To ještě nebylo tak špatný, při prvotní manipulaci jsem ovšem málem dostal infarkt. Otevřel jsem krabičku a popohnal pavouka štětcem. On přeběhl na okraj 12x větší krabičky rychlostí blesku a už se chystal podívat se mi do obyváku. Přítelkyně, která na to koukala, ječela strachy a mě srdce bušilo. Tohle jsem nečekal a hodně mě to překvapilo. Pavouka jsem zahnal zpět a promtně odstavil do karantény. A napsal si poznámku na krabici, že běhá jak šílenej. Co bude dál, netuším. Nějak se na todle necítím.

Můj manšaft už čítá tři šest kusů

Po tom co mi umřel můj nejoblíbenější pavouk, trochu moje vášeň pro ně ochladla. A tak jsem navštívil burzu pavouků (dvakrát) a přivezl si nové modely. [MORE]

2009

Brachypelma auratum

Co bych psal. Mám ho již 4 roky (k 2010) a daří se mu skvěle. Říkám mu oranžovej a roste. Poslední rok byl hodně vyplašenej, ale nebojím se ho otevřít a manipulovat ho volně rukou. Je klidas, neběhá, nekouše, často kope chloupky. Ani není extra žravej. Do cvrčů ho musím občas krmit. Krmím jednou za měsíc, jednohocvrčka. Takže velmi málo.

Chromatopelma cyanopubescens

Kovově zbarvený zemní pavouk. Středně velký (cca 6-7cm), poměrně tenkonohý a s velmi malou prdelkou. Klidný a prozatím příjemně žravý. Silně zapřádá terárium. Občas útočí na pinzetu, neběhá, neskáče. Je to kliďas, nepotřebuje výrazné rosení.

Acantoscuria geniculata

Tak tohle je dílko. Přítelkyni se líbil, tak mi ho koupila. Když už jsem ho měl v ruce, tak prodávající povídá, že je to významně jedovatý druh (dospělák zabije svým jedem 50 myší). Nenápadný pavouk, s výraznou bílou kresbou na nohách. Z toho, co jsme spolu zažili, je to neskutečnej zabiják. Rychlej jak střela. Naprosto běžně se mi statečně vrhá na štětec, pinzetu a docela slušně s ní lomcuje. Ruku bych mu nepodal. S největší pravděpodobností je to sameček. Na druhou stranu, je předvídatelný a pokud nemusí, neútočí. Neběhá rychle, jen umí rychle zaútočit. Krmím výhradně pinzetou a manipuluji extrémně opatrně.

No nejsou úžasný?

Bude to smutné

Uplně mi to rozhodilo den. Myšlenky zmrznuly. Dneska ráno jsem kontroloval miláčky chlupatý a zjistil jsem tu smutnou událost. Sabulosum se nezvládnul svléknout a umřel v leže na zádech. Smutný pohled. Nikdo by ho takhle neměl vidět. Před týdnem ještě běhal a žral cvrčky a teď tohle. Nechápu to. Vlhko měl akorát na svlékání, byl nažranej. Všechno mělo bejt oukej. Byl to hodnej pavouk, první, kterej mi chodil po ruce, o to víc mě to mrzí. Už se nedozvím, jestli to byl samec nebo samice. Měl už přes deset úspěšnejch svleků. Už jsem se rozhodl koupit si dalšího, stejnýho. Nějaký druhý, třetí svlek. Možná dva. Nemůžu nechat terárko prázdné. Byl pro mě jako rodina, ne, byl víc než rodina. :(

A veselé

Naštěstí, auratum se má k světu. Před týdnem se úspěšně svlékl a žere jako o život.