O víkendu jsem toho moc nestihnul. Pořádnej carb-up zabere dost času. To se musí brzo ráno vstát, v sobotu! Potom následuje cesta na kole do velkoměsta, kde se nachází senatorium pro choré mozkém avšak nadané tělem. U nás otvírají na devátou, takže target je to jistá. Po příjezdu, jen převlíknout z cykloprádelka, nacpat do sebe bánán, zhltnout jedno kafe a hurá na věc. Ten kofein je už prověřená věc. To jsem vždycky jak spiderman. Mno, se sladkým banánem v břiše, mě čeká kruhový trenink. Moc jsem to nepřeháněl, 40 minut a dost. [MORE]
Carb-ub sobota
No a po té ranní rozcvičce jsem se vrhnul na cukr. S mírou samozřejmě. Zahajuji jednokilovým nízkotučným dortem. Pro rychlé doplnění bílkovin. Před odjezdem domů vždy dám sachariďák pro rychlé naplnění svalů. Zbytek dne víceméně každou hodinu cpu dort. Oběd už si vychutnávám doma. Brambory jsou exklusivní materiál. Taky rohlíky jsou extra. Odpoledne jsem tak totálně nacpanej až přežranej, že nemám sílu nic dělat. Z těch cukrů se mi chce spát a tak si dopřávám do večera pořádnou regeneraci.
Neděle
Hned ke snídani si dávám zbytek dortu od včerejška. Už se mi krátí období cukrů. Čeká mě ještě normální oběd a pak už jedu do posilky na vícejak dvouhodinový maxitrénink. V posilovně zahajuji pořádným rozhýbáním a zahřátím. Pak už se vrhám na rovný bench. Tady trávím osum opakování, kdy jedu piramidu. Maximum piramidy mám už na 105kg. Donedávna jsem tlačil 85 jako maximum. Řekl jsem si, že už je čas to trochu posunout. A taky je to menší vymezení prahů na nadcházející Korteho měsíční sérii. Následuje dřepování na mašině. Tam zatím ladím techniku. Stroj je do 150kg, takže mám ještě co dohánět. Taky jedu piramidu se špičkou na 110. Po odjetí 6 serií se vracím na 45 stupňový bench s jednoručkama. Potom lýtka. Následuje mrtvý tah. Potom horní záda s různejma kladkama a technikama. Hodím tam i břicho a to je tak všechno. Je to náročný. Hodně náročný. Většinou jsem spocenej jak po celodenním cyklomaratonu.
Zbývá dokodrcat se domů. Jídelníček samozřejmě už tukový.
Zbytek týdne
V pondělí jsem ještě plnej síly a tak na kole kroutím neskutečný otáčky a rychlosti. Tentokrát nadprůměrně cítím záda. Zbytek je normální. Dám tedy k obědu kafe a valím na poslední sobotní trenál. To mě čekají jen ramena. Auu. Bicepsy a tricepsy. To už se nešetřím, jedu na smrt. Ke konci zopakuji břicho, odjedu kruhovku na bench, záda, dřepy a konec zvonec.
Zbytek týdne jen sedím a každé dvě-tři hodiny se láduju tučným salámem a hermelínem. Občas prohodím vajíčko, majonézu. K večeři stále a pořád osvědčené bobečky ala holanďák. Nejhorší je středa. To jak se láme týden, tak na mě dopadá taková touha se vším skončit a nacpat se cukrem. Vydržet!