Author: admin

report ze závodů

Na dnešní neděli vycházel první pardubický MTB maraton. Řekněme, že si pod pojmem maraton představuji poněkud více než jen 45km dlouhou trasu na totálně placaté rovině v blízkém okolí mé oblíbené kuňky. I přesto jsem se rozhodl podívat se, jak borci machrují na hlubokém písku a neohroženě překonávají jediný kopec v okolí.[MORE]

Před startem

Start byl na 11 hodinu. Tak jsem mohl regenerovat po včerejším soukromém výletu, kdy jsem byl obhlídnout trasu MTB Manitou bla bla bla, abych se podíval, kde je padlej jakej strom. Sobota byla extrémně teplá (26) a bezvětrná. To neděle vypadala jinak. Už při snídani jsem si všimnul, že venku sice slunce svítí značně, ale fouká studený vítr. Na balkóně jsem potvrdil, že je hnusně: vítr, zima. Nasadil jsem plnou výstroj, podzimní dres a vyrazil pomalu směr kuňka. Začátek nebyl nic moc, cítil jsem dost včerejšek a protivítr mi taky nedělal radost. Nakonec jsem to nějak přetlačil a na parkoviště, kde začínal závod jsem se rozhodl vyjet zadem, přes písečnou cestu (od Rábů) skrz les – červená značka? Tam jsem se konečně nakopnul a v písku si užíval. Tudy povede trasa, to je krásný úsek, doufám, že tu někdo padne :)

Na parkovišti se sjelo přes třista zuřivých bajkerů. Tohodle blbnutí se nehodlám účastnit, dát tři stovky za terén, který znám lépe než svůj pokoj. Chvíli jsem postával a čekal na start. Círka čtyři minuty před startem nějakému chudákovi bouchla guma. Nepotěší. Pak se to rozjelo. Tož jasné, první ze startu zmizeli profíci. Za nimi pak následovali ostatní. Od nadupaných hobíků, přes trekysty až po recesisty a završovali to sváteční jezdci. Konvoj zmizel do západního lesa, kde se trasa motala po žluté. Tuhle část jsem moc nekoukal, je to samá rovina, cesty pěkně rozkoňované a docela prašné. Ještě předtím v zaváděcím okruhu si vyšlápli kuňku v jižním svahu za motorizovaným doprovodem. Já si počkal u kuňkoschodů, až dorazí všichni zpět a dají sjezd od parkoviště, kolem vilek, směr stezka, po zelené. To bylo jiné pokoukání. Většina to drtila dolů na plno, ale našli se i tací co vydatně brzdili. Není se čeho bát. V 60km/h se pískové cesty promění v asfalt. Sám tam jezdím taky naplno.

Po sjezdu dolů se zase vrátili o pár set metrů zpět na vrstevnici. Padlý strom některé závodníky slušně rozohnil. Následovala smyčka po místních pěšinkách, někdo by řekl singletrack :) . A potom už jen výjezd na parkoviště a druhé kolo. Jo tak nějak. Prostě závod za všechny prachy. 5km zaváděcí okrum a 2x20km hlavní okruh. Začal jsem se nudit a zkratkama jsem si sjel k Nouzům, kde v lese vedla trasa a čekal jestli to někdo nezvládne na kořenech a písku v zatáčce. Kromě několika nedobrždění nic. I když projížděli kolem spíše amatéři, žádná zábava nebyla.

už mě to nebaví, končíme

Vrátil jsem se na kuňku a na severním svahu chvíli koukal jak se chudáci závodníci po travnatém svahu šplhají nahoru a zase sjíždí zpět. Podlě mě, nejhnusnější část. Tady jsem viděl konečně pěknej pád a taky špuntík. Tamtudy nejezdím ani já nahoru. Když už jsem byl na kuňce, vyjel jsem si nahoru a zadem sjel dolů. Za svůj život jsem tu už byl minimálně tisíckrát. Nabral jsem směr domů stejnou cestou jakou jsem přijel. V pískové cestě u ohrady jsem chtěl koukat jak si kdo poradí s pískem, ale nevydržel jsem a radši jsem si jel sám zablbnout do písku. Po cestě do Rábů jsem trhnul nějakého závodníka, jsem dobrej, a pokračoval jsem klasika domů. Závod tím pro mě skončil.

ebay a pošta

Ebay je nejlepší služba co se po internetu poflakuje. Všimli jste si někdy, že kvalitní weby nemají žádnou grafiku a spoléhají na typografii písma, čímž dosahují mnohem lepšího efektu za minimální cenu (=internetové linky). Podobně vypadá plno aplikací googlu, flickr a další ty komunitní servery.[MORE] Hlavně žádná nafouknutá super grafika, která je hnusná po týdnu používání a ve výsledku nepřehledná. Zpět k ebay. Usoudil jsem, že je čas koupit procesor. Mnoho let starý socket939, který používám si zaslouží upgrade. Jenže koupit dvoujádro pro tuhle patici v Čechách prostě za rozumný peníze nejde. Tak jsem mrknul co nabízí zahraničí. Nejlépe jako obvykle vychází USA.

Dal jsem si do sledování několik nejlevnějších procesorů a čekal co se bude dít. Nejlevnější X2 3800+ s939 byl za 109$. Při kurzu 21kč/$ to je super cena. Do konce dražby bylo ještě 10 dnů a tak jsem s nákupem nespěchal. Moje rozhodování urychlilo snížení ceny na 99$. K tomu nejpomalejší poštovné vycházelo na nějakých 15$. Objednáno a zaplaceno na ebay/paypal 13.4 11:00, pátek. V 15:20 mi přišel mail od prodávajícího, že moji platbu přijal a o průběhu odesílání přes USPS mě bude informovat. Popsal mi taky způsob zabalení, ujistil mě, že do Evropy pošta nemá problémy a plno dalších pro mě téměř šokujících informací. Takovýhle super servis jsem opravdu nečekal. Nečekal jsem, že někdo z Portlandu bude vědět, že Čechy jsou v Evropě :)

V 15:55 mi do schánky dorazil další mail. Po otevření jsem téměř minutu nedýchal. Uvnitř se nacházely fotky mého procesoru před zabalením. Připadal jsem si jako skutečný zákazník. Také samotný balík a vyplněná adresa. Můžu říct, že jestli je tohle standard, tak žiju v banánový republice, kde prodejci na zákazníky naprosto serou. serou, serou a serou.

tento blog nemá žádnou cenzuru, můžu psát co se mi zachce.

A taky trocha textu, že dostanu dneska ještě jeden mail. To se taky stalo v 18:55. Přišel poslední mail, který obsahoval vyhledávací číslo zásilky pro pozdější informace o balíku a především přílohu v pdf s naskenovaným podacím lístkem a něco jako dokladem od pošty s mojí adresou. Je krásný koukat se na české znaky z pera cizince. Tímto krokem si prodávající Tim z Portlandu získal všechny sympatie a určitě dostane velmi pozitivní ohodnocení na ebay.

Teď už jen ta smutná část. Pošta je neskutečně pomalá a momentálně čekám na dodání balíku. Sledování balíku vykazuje značnou aktivitu. Konečně.

  • 13.4 08:37 – příjem zásilky, PORTLAND, OR 97214

  • 23.4 10:03 – mezinárodní odbavení zásilky, N. J. BULK

  • 25.4 07:40 – příjezd na hranice, CZECH REPUBLIC

  • 25.4 09:33 – vstup na celnici

  • 26.4 09:15 – výstup z celnice

  • 27.4 11:28 – zahájeno doručení (=Attempted Delivery Abroad), pátek

  • ? zatím čekám na naši českou poštu. Takže to bude ještě na dlouho. O víkendu se přece nepracuje.

Z tohodle je jasně vidět, že 10 dní se zásilka válela někde na překladišti, kde čekala na hromadný transport do evropy. To je daň za nízké poštovné. Přepokládám, že v pondělí 30.4 bude balík doma. Přesněji “nezastižen, oznámen” a já pro něj k večeru poběžím na poštu. V úterý je svátek. Tak budem držet palce.

černý čtvrtek

Ani nevím odkud začít. Jak je vidět, začalo naplno jaro a to je konečně také začátek mojí cyklosezóny. Nyní musím dostat fyzičku do své vrcholné formy. Soustředím se na množství kilometrů a pro zábavu a hlavně honbou za nastoupané metry jezdím pravidelně na kuňku. [MORE]

Nemám na tachometru ani první tisíc a už cítím, že letos je forma velmi, velmi nadprůměrná. Netuším, jestli za to může kratší zima, pravidelná zátěž v posilovně nebo snad ty různý doplňky stravy, které občas pravidelně užívám. Dokonce už se můžu chlubit letošními několika výjezdy na krátký rukáv a to znamená, že jsem se už pěkně opálil. Jsem v kategorii rychloopalovač, takže pár hodin slunka a hned je to vidět. Toho oného osudného týdne jsem byl každý den na několik hodin na kole včetně dlouhých víkendů. To znamenalo pár stovek kilometrů, které velice nelibě nesl sedací orgán. Největší peklo. Už jsem se těšil na ochlazení.

Zpět k dnešnímu výletu. Tento čtvrtek je zaručeně nejhorší za posledních x vyjízděk. Na oběd jsem se stavil doma a v záchvatu údržby jsem rozebral kazetu abych trochu vypucoval a dotáhnul závity a stihnul jsem ještě sundan a nasadit kliky bo po posledím výletu v tom jaksi vrzalokřupalo. To jsem si všimnul, že předek je nějaký ufouklý. No což. K večeru to fouknu a vyrazím.
Navečír jsem se navlíknul a u svojí oblíbené benzínky zjistil, že někdo šlohnul foukadlo. Parchanti debilní. Musel jsem si zajet k další benzince, kde měli sic divnej, ale funkčí systém. No a potom už hurá směr Koliba. V duchu jsem si počítal, že na každých 1000km připadá přibližně 25x kuňka a 2x Koliba, což by mohlo dát odhadem nastoupané 3km na tisíc ujetých. Do toho spadá taky pár výletů do želez. Než jsem vyjel z města, nějak se posrala přehazka a neřadila vůbec hezky. Teda spíš mě to děsně točilo, co jsem s tim proved při tý údržbě. Tak jsem pořád zastavoval a tunil šaltr. Zdetekoval jsem lehký vakl. To budu řešit jindy. Nějak to uběhlo rychle a v Hradci jsem zase šteloval. Stratil jsem zátku od řidítek a musel se vracet k poslednímu místu úpravy řazení, kde mi vypadla. No paráda. A finále. Z Hradce mi zpět foukalo do xichtu. Ale můžu si připsat na konto pěkný výlet.

máme psa

Protože bydlet u baráku vyžaduje kvalitního hlídače, pořídili jsme do rodiny štěně boxera. Jmenuje se Aša a právě jí bylo 6 týdnů. Je úplně blboučká a hodňoučká. Až vyroste bude doufám jako po svém otci rozený šampión. Bude určitě mít perfektní exteriér. Má na to geny. Je to papírák. A potom jí vycvičím a bude se mnou běhat na kole. Hotovka.

kanibalizmus? aaaano

Zima je za námi a pavouci utěšeně rostou. Žerou, svlíkaj se a rostou. Krmení jsem skladoval na balkóně, kde v nízkých teplotách živé žrádlo netrpělo. Bohužel to už je pryč, červíci začali smrdět a hnít. Jídlo není. Na Velikonoční pondělí jsem rozhodl, že zkusím zajít na louku za město a možná chytnu nějaké kobylky nebo něco takovýho.[MORE]

Nejdřív jsem plánoval ploštice, takový červený malý mrchy, ale po nich ani památka. Kobylky taky žádný. Prohlídka nesekané louky nevypada moc živě, teda až do chvíle, než jsem objevil nějaký druh pavouka, slušných rozměrů a určitě i prvotřídní chuti. Nasbíral jsem asi pět kousků a našel jsem i pár ploštic. Cestou domů jsem horlivě přemýtal, jak to vlastně ti pavouci mezi sebou mají, když se budou žrát navzájem. Je to kanibalismus nebo není. Vlastně to není stejný druh pavouků a možná to tímpádem nevadí. Něco jako běloch žeroucí černocha. Tohle přirovnání není moc přesné. Potom mě napadlo, člověk požírající opici. To už je lepší. Opice je ze stejné větve jako člověk, ale přitom rozdílný. Jenže opice je blbá a člověk není. To v přirovnání k pavoukům by znamenalo, že krmný pavouk bude tupej a krmící bude chytřejší. To se ale neukázalo. Když jsem hodil pavouka do terárka nic se nestalo. Čekal jsem smrtelný boj, ale můj pavouk si vůbec nevšímal toho druhého. A to po něm chodil. To jsem nečekal a tak jsem začal trochu zasahovat pinzetou. Trochu jsem zmrzačil kořist a vyhecoval mého pavouka. Párkrát provedl výpad a vždy se postavil do hrůzostrašného obraného postoje. Krása.

Můj druhý pavouk reagoval naopak agresivně a jakmile zjistil, že má v terárku kámoše, začal vykopávat ze zadečku chloupky. Nakonec jsem oběma vnutil krmivo a ti jej spokojeně za odpoledne sežrali. Potom jsem ještě opakoval krmení, do vyčerpání pavouků-krmňáků. Ploštice se nesetkaly s úspěchem. Pavouk je úplně ignoroval. Nechal je dělat si co chtěly. To by nebylo moc bezpečné a tak jsem ploštice odebral. Asi mají nějakou obranu.

nahoru, dolu a bláto

Celý minulý týden jsem rozcvičoval fyzičku, a protože počasí zatopilo mohl jsem každý den vyrazit na kolo. Užívat si první jarní kilometry v sedle. Po krátké zimě nejsem ani moc zdecimovanej a rychle se mi vrací letní forma. Typicky trochu trpí sedací oblast, ale to se za pár týdnů poddá. Nechtěl jsem si moc zamazat kolo, tak jsem po silnici dojel na Kuňku a zpátky. Tenhle kopec je jediná zábava v okolí. Rozhodně moje fyzička není na kopce stavěná, ale vyjet nahoru musím. Nastoupat co nejvíc, abych mohl později vyrazit do skutečných kopců.[MORE]

Narychlo odservisovaný stroj funguje jedna báseň, vidle pruží, přehazka přehazuje, brzdy brzdí atd. I když každý druhý den prší, na neděli se udělalo hezky, a tak jsem naplánoval letošní první velkovýlet. V létě vždy na celej den někam odjedu a za mnoho a mnoho kilometrů a hodin se vrátím. Pro jistotou jsem definoval přibližně neurčitou trasu o délce 60km. To by pro začátek mohlo stačit. Nejezdím s gps ani s mapou. Nejlepší je jezdit náhodně. Cestu jsem začal hnedka po obědě, abych měl dost energie na celý den :) . Žádný přežírání, to by mě mohlo zabít. Taky jsem po zimě zresuscitoval kejml a naplnil ho po okraj. Dehydratace je sviňa. Jako většinu výjezdů v tomhle roce jsem zahájil výstupem na Kuňku. To máme již po sedmé. Nadprůměrný počet lidí všude kam se podívám. Okem odborníka jsem zhodnotil situaci s větrem a potvrdil jsem směr další cesty. S internetem jsem před výjezdem konzultoval teplotu, vítr a déšť. Vítr by se měl točit, takže pojedu k Hradci a odpoledne se vrátím zpět.

Chtěl jsem se napojit na jednu prima lesní cestu, kterou jsem objevil na konci léta. Ovšem cestou na Holice jsem zahnul na takovou polní cestu a v domnění, že jedu dobře, jsem urazil hafo kilometrů. Když jsem zjistil, že jedu blbě – po podmáčeném poli, už nebylo cesty zpět. Bláto úplně, úplně všude. Nakonec jsem se po hodině dohrabal na silnici, zvládnul jsem jízdku potokem, kde jsem trochu čistil kolo. Potom jsem si držel směr na Kolibu. Letos poprvé. Z kopce do Hradce a zpět domů. Při návratu jsem to vzal zase na Kuňku, ale před kopcem jsem byl už totálně mrtvej. Morálka selhala a zatočil jsem to domů po stezce. Na ní jsem začal dupat jak smyslů zbavenej a při dojezdu na zdymadlo jsem měl takové malé křeče. Nohy bolely neskutečně.

Doma jsem jen zahodil kolo, okouknul ujeté kilometry (76km) a rychle do sebe nacpal dvě večeře. Pak jsem si šel odpočinout a probudil se za 14 hodin. Tepák ukazoval příjemné hodnoty, skoro jako bych byl ve formě. Ale to ještě potrvá, než budu schopen dát za den 100km a večír ještě zajít do baru.

Finální řešení

Trošku se mi za poslední týden sešlo hodně nepříjemností najednou. Tak nějak z donucení jsem udělal pro známého stránky, taková rychlovka to byla. I přesto jsem nestíhal nic ostatního. Co čert nechtěl, začalo venku svítit sluníčko a to je jasný signál pro vytáhnutí kola ze zimního spánku. O tom příště. Hlavně jsem se rozhoupal a pořídil sestavu pro server.[MORE]

Neptejte se jak, sehnal jsem socketA procesor a k tomu základní desku na via čipsetu. To potěšilo především sata řadičem na desce a taky grafikou a vším ostatním. Vlastně nestavím ani tak server, ale něco jako multifunkční zařízení, které splní každé přání. Vše začalo nabírat špatná směr, hned potom co jsem žiletkou rozpojil můstky na procesoru a doufal v nastavení malého napětí pro procesor. Nejdřív jsem myslel, že jsem oddělal procesor, ale pak jsem investigativně přišel na jedoduchou pravdu. Ta zku*vená základní deska neumí nastavit menší napětí než 1,5V. Což je teda fakt na pikaču. Procesor bude žrát jak stádo krav. A pro nic. Zkusil jsem najít regulátor na internetu, ale šváb čínské provenience je nedohledatelný. Asi nějaký custom build :( . O datasheetu si můžu nechat zdát. Kvalitním vybavením na rozbor zapojení nedisponuju, a tak jsem to překousnul. Procesor jsem nechal tikat na 1,2GHz. Ve spojení s 1GB ram je to nadprůměrná konfigurace. Jen tak okrajově. Maximálka je 54W brrrr. Bios za 48W a idlle v OS se zapnutým C2&Halt :)) 31W. Na server je to dost. Po přičtení “účinosti” zdroje jsme cca 36W ze sítě. Na multistroj to je přiměřené. Pro změnu jsem mohl odpojit HW router (6W) a přesunout funkcionalitu na pc. A na tenhle stroj jsem potom několikrát po sobě zcela neúspěšně migroval data z hostingu. Vyskytly se problémy s češtinou a to výhradně používám utf8. No záhada na pozdní večery. Ale je to za mnou a konečně můžu v apachovi dělat subdomény jak divej :).

Sklípkani

3.3.2007 Sabulosum překvapil pátým svlekem. Za odměnu dostal v neděli dva červíky. Už mi došli. Musím koupit nový. Dost jich pošlo mrazy nebo vysušením. Momentálně jsem je umístil do krabice k serveru aby měli trochu tepla. Plánuju konečně online kameru abych měl dohled nad jejich životy. Snad jim to neublíží.

Nesmím taky zapomenout na práci. Přiblížil se termín dokončení úkolů co jsem měl udělat a tak bylo potřeba pracovat. To mi taky sebralo dost času. Rozumíme si. Co ovšem považuji za tah roku je ranní vstávání. Začal jsem mít problém vstávat na devátou ranní a jít “pracovat”. Teďka skáču jako jura z postele už o půl osmé a celý den je mnohem lepší. Mám supr náladu, jsem pln energie. No krása. Jak z reklamy na zdravou snídani. Možná za to může kolo, možná se těším na změnu času. Těžko říct.

A jestli náhodou mám pravopisný chyby v textech, dobře mi tak. Jsem blb na češtinu. Živí mě programování. Howgh.

PicoPSU podruhé

Pořád mi v hlavě ležela spotřeba různých platforem, a tak jsem se rozhodl otestovat další železo. Nemůžu se smířit s cenově velmi nadsazenou Epia platformou. Malý výkon a omezená rozšířitelnost tomu taky nepřidají.[MORE]

Co teda

Už je to hodně dávno, co jsem věděl, že socketA má nejlepší potenciál pro úpravy. Bohužel byl uměle vytlačen z trhu a tak už nejde sehnat žádná deska ani procesor. Smutný. Prošel jsem aktuální ceníky a jako cenový nástupce je postaven s754 alias AMD sempron. Deska se dá pořídit za směšných tisíc penězí a procesor taky tak. Na druhou stranu, dnešní desky mají výkonější čipsety a je jisté!, že jejich spotřeba nebude nejmenší. Připočíst musíme dnešní DX9 integrovanou grafickou kartu. Proto jsem sehnal sestavu založenou na socket754 s nforce 6100 čipovou sadou.

První co mě zamrzelo, že tahle deska NEJDE jakkoliv taktovat (především směrem dolů), přestože to je nforce4. Nemůžu tedy změnit napětí procesoru ani jeho frekvenci pomocí násobitele/fsb. Tak jsem aspoň provedl měření na defaultních 1600MHz=200×8 při 1,4V. K tomu jeden běžný 80GB disk a 256MB ram.

test

Jak se ukázalo, picopsu nemá nejmenší problém rozchodit i běžnější “nové” sestavy. Nutná je ovšem propojka na P4-12V. Bez ní deska nenajede. Nejdříve jsem natlačil systém do biosu bez připojeného disku. Bios je něco jako ethalon pro porovnávaní spotřeby. Naběhne hnedka a můžu měnit konfiguraci a testovat, kolik co žere. Abych se dostal k těm datům. V Biosu bez disku žere 3,5A*12V=42W. To je slušná nálož. Další test byl při vypnuté napájené desce. Nic nedělání vykazovalo 0,12A*12V=1,44W – kdepak se asi ztrácej neboli, vypnutej počítač stojí 50kč ročně :).

Potom jsem připojil disk. Podle propočtu žere disk v biosu 0,5A*12=6W. Normální hodnota. Celá sestava, tj funkčí PC si bere v biosu 4,05A*12V=48,6W. To už není vůbec pěkné. Při nabíhání systému jsem zahlédl špičky ukazující 4,5 až 4,8A*12=57,6W. Můžu to tedy prohlásit za maximální spotřebu. Po naběhnutí a nicnedělání v OS systém potřebuje pro nicnedělání 2,98A*12V=35,8W.

výsledek

Bude-li server nicnedělat většinu roku s průměrnou spotřebou 36W bude jeho provoz stát 1260kč/rok (4kč/kwh)

  • socket754 1,6ghz = 1260kč
  • socketA 1ghz = 805 kč
  • Epia 800mhz = asi 630kč – nemám změřeno (beru 18W/h)

Z toho lze usuzovat, že nejhůře je na tom epia, která je z řešení nejdražší při vstupních nákladech a v poměru cena/výkon taky propadá. Po zralé úvaze jsem se rozhodl server postavit na postarší socketA. Musím kvůli tomu sice pohnout s hodně kompama, ale co bych pro vlastní server neudělal. Za ušetřený peníze koupím 12V spínaný zdroj pro PicoPsu a taky hooodně paměti pro server.