Únavová zranění v běhání

Jak se dalo čekat, nic nešlo jak jsem to naplánoval. Začátek září šel vlastně celkem dobře, jenže jak se zkracuje den, už to není takový labůžo vyběhnout za tmy. Chce to opravdu silnou vůli a samozřejmě večer jedou plošňáky, takže mi to kolidovalo i tam.

V neposlední řadě zaběhávám nový boty a tělo si nezvyklo a začalo mě nepříjemně “cosi” táhnout v levé noze, cítil jsem jak špatně došlapuji aby tělo podvědomě šetřilo tu chybnou část. Takže jsem defakto skončil. Na tyhle problémy je potřeba důsledně dohlížet, jak se to rozjede, může to bejt celkem dlouhej problém. Takže jsem vysadil a naštěstí bylo hezky, takže jsem nakládal kolo.

V mezičase jsem pořád nosil běžecký boty aby sme si na sebe zvykli a rozšlapali se.

Pak  jsem teda dostal ten koňskej nápad, chodit si zaběhat ráno, na lačno. Jako jo, moje ráno neni vaše ráno, takže to je běhání přibližně tak v 10 hodin. To je drobná výhoda samozaměstnavatele. Šel jsem na to zase zlehka, dal jsem 4,2km, prostě jakoby nanovo. Dopadlo to za 27:53.

24.9 jsem stejnou trasu zvládl za 26:17.  27.9 už to bylo za 25:52, 29.9 za 25:12 a poslední den měsíce jsem si zaběhl za 24:23 – 5:48min/km.

Je to indikátor, že by to chtělo delší trasu.  Pořád ještě tempo není takový jaký si ho pamatuji z minulosti (4:30min/km), pořád tam chybí ta lehkost, ale je to celkem jasný, když sebou musím tahat ten pytel tuku na těle. Na jaře budu jako vítr.

Negativem ranního běhání je celkem totální samota, nikde ani noha. Nemusím mít davy lidí kolem sebe, ale takhle je to celkem nuda. A běhám bez sluchátek, což je taky zvláštní, bo je na sport nosím pořád.

Počítání opotřebení vrtáků s napojením na gcode

Delší dobu jsem si nevěděl rady s takovým okrajovým problémem.

Při vrtání na cnc potřebuji znát kolik který vrták udělal otvorů a podle toho je měnit. Nyní to je tak, že znám vrtací soubor, takže znám počty a průměry a z toho to počítám. Jenže software není nijak provázaný. Chtěl jsem integrované HW řešení. A pořád jsem nevěděl jak na to.

Jak to dělají ve fabrikách je celkem snadné, jejich dospělejší vrtací stroj si počítá otvory a mění sám vrtáky.

Řídící HW mého CNC má jen tři výstupy a nějaké ty vstupy. Důležité jsou ty výstupy. Používají se pro ovládání vřetene, chladící mlhy a chladící kapaliny. Ty dvě poslední nepoužívám. Co je na tom tak zásadního? No hlavní je to, že lze tyto výstupy ovládat přímo v gcode vrtacích dat, takže mohu před každým otvorem udělat sekvenci na výstup, která externímu HW řekne o jaký vrták se jedná a že proběhla díra (nebo se frézuje=čas). Nemůže tak vzniknout žádný mezistav a nemůže se chybně počítat.

Ještě to nemám otestované, ale předpoklad je, že tam vytvořím pár milisekundových pulsů, které pak čímkoliv načtu a budu počítat vrtáky.

Chci mít displej nad vrtáky, kde se bude ukazovat opotřebení. A taky chci led diodu, která bude svítit, podle toho, který vrták se má použít a ta dioda bude přímo pod tím vrtákem, kam mám sáhnout. Holt ještě nějaký pátek budu měnit vrtáky ručně, sto tisíc za pneumatickou automatiku nedám.

Restart běhání

Sešel jsem z cesty.  Už si ani nepamatuju, kdy naposledy jsem běžel. Myslím, že poslední velká událost byl Berlínský maraton, kde už jsem to nechutně flákal, tloustnul jsem, netrénoval a tak. Pořád bylo na co se vymluvit. Bolesti kloubů, hodně práce a tak pořád dokola. Takže jak jsem si každej podzim říkal, nepřestávej běhat, na jaře to bolí, tak jsem prostě přestal úplně a už jsem neměl sílu začít znovu. Protože to vždycky kurva bolí.

Pak se to ještě víc zamotalo, přišla na svět dcera, přestěhoval jsem se do baráku, kterej jsem DIY upravoval, začal jsem se hodně soustředit na plosnaky.cz a sport celkově šel do prdele. No a já rád jím. Což je teda blbý, protože jsem přibral patnáct kilo. Dávno jsou ty doby, kdy jsem měl pod 80 a byl jsem jak srnka. Teď jsem zadejchaná smrt. Nějak šel život do spirály (=do prdele) a ve mě se to zlomilo. Takovýhle žití je k ničemu, chci se vrátit na vrchol, vrátit si formu z roku 2009-2010.

Začátek 2.0

Když jsem v 2008 začínal běhat, v únoru, trvalo mi to do srpna, než jsem zaběhl první desítku za 58:14. To mi v restartu běhání bohužel nehrozí. Celé jsem to začal už před několika měsíci, začalo venku teplo a mě to párkrát vytáhlo na kolo, to se mi naštěstí nikdy neomrzelo, jen jsem nenacházel dost času a prioritu. Takže jsem jezdil a pak jezdil víc, a pak jezdil ještě víc a začal směřovat jídlo.

První priorita tedy bylo srovnat si trochu aerobní level, vypracovat nějakou staminu a v neposlední řadě trochu zhubnout, abych si nekurvil kolena jakmile začnu běhat :-) a abych nevypadal jak Houmer když se zatřepe.  Takže tohle první období jsem úspěšně přežil, chtělo to hodně mentální motivace. Tak jsem oprášil staré maratonky a zjistil, že jsou vysmajdaný a zase je zahodil.

Naštěstí tu mám téměř nové záložní běhací boty, které mají cca 200km a jsou v idelní kondici. Běhám jen v mizuno a musím je nakupovat v UK, protože tady mají hovno. Maratonky jsou vždy Mizuno Wave Alchemy, už jsem měl tři ročníky po sobě a vždy perfektní. Teď obouvám Wave nexus 5, pomalá tlumená bota. A budu muset přikoupit, neni dobrý běhat v jedněch botách.

run-log

První běh jsem odkroutil před 2 týdny, cca. Celkem utrpení, tělo na běh není zvyknutý, takže jsem za prvé sotva doběhnul a za druhé další den chcípal jako bych běžel maraton. Zvládnul jsem skoro běžet 3km a časem lehce pod 9min/km.  Vždy dva dny volno a potom znovu, mám tu trasu 3,5km, převýšení cca 7m, to bude delší dobu základní trasa. Potřebuji se dostat do kondice, že to zaběhnu každý den pod 22 minut.

Poslední běh co jsem si dával měl 4,2km a byl v tempu 6min/km, takže takovej můj průměr. To je moje autopilot rychlost a celkem pohoda, už se cejtím na delší vzdálenosti. Ale k výkonům roku 2009 ještě mám daleko (2x maraton, 1x pulka)

plán

Plán je asi takovejhle. Buď budu každej den dělat ty 3,5km až do jara a nebo budu zvyšovat kilometráž až k 10km na běh.  Do jara bych chtěl  běhat týdně mezi 30-40km, takže 3-4 běhy týdně?. To by doufám mělo stačit abych se mohl postavit aspoň na půlmaraton a pořádně si to užít. Zkušeností mám z minulosti plno, je to díky tomu hodně snadný, když vím co tělo chce, jak se chová a co si můžu dovolit.  Zatím jsou trochu pozadu plíce, to mě limituje v rychlost.

V neposlední řadě jsme 21. století, takže je teď na trho hodně gadgetů, který pomáhají s motivací, ale tý mám naštěstí hodně. A budu občasně o tom psát blog, když to bude veřejně přiznaný, mám takovej ten pocit, že mám závazek.

Tak to je asi tak všechno a na jaře si v hlemíždím tempu můžem natrhnout prdel v závodě :D

Chytré domy, v čem je problém?

Proč vlastně ty chytré domy lidé moc nechtějí?

Nemají je, nechtějí je.

Začneme zeširoka, je to kurva předražený. Pokud prodejce nabízí jednu smart zásuvku za litr a každej dneska ví, že tam je relátko za 10kč, těžko někoho přesvědčíte. Za celý smart house dát sto tisíc je úplně nic, víte co je k tomu potřeba programátorů a specialistů na elektrony (elektrikáři).

Ve skutečnosti leží problém trochu jinde. Sledujete vývoj chytrých domů? Posledních X let to bylo nechutně otřesné, uživatelský zážitek, tohle slovní spojení tvůrci systémů vynechali. Mohli jsme si tak koupit systém, který měl vteřinovou prodlevu mezi smart-tlačítkem a smart-světlem. K tomu byla prapodivně vypadající obrazovka, kde v designu windows XP svítilo několik ikonek se siluetou domečku. Radši bych si vypíchnul obě oči než s tímhle dělat.

Dneska to je už lepší, vzniklo plno mladých firem, které si říkají startupy a okopírovali android material design, takže gui už je pěkné, mám aplikaci v mobilu, kterou si můžu přes celou zeměkouli rozsvítit světla, zatáhnout žaluzie.

Ale já k tomu mám jednu zásadní otázku

DOPR*ELE PROČ?

Já chci smart house, nechci bejt otrok baráku, já musím světla na dálku zapínat, nastavovat topení a cojávím co ještě. Ale já tohle nechci. To ten barák nepozná, že má zhasnout?

Správná technologie je taková, která není vidět, nejsem jejím otrokem, nestojí miliony atd.

Jedna firma to pochopila, já nechci auto, který zaparkuje, když zmáčknu čudlík, já chci auto, do kterýho naskočím, řeknu,  jedu do práce a tím moje interakce  končí. V lepším případě se auto zepta:  “do práce?” a o víkendu “na pivo?”.

Zásadně nechci aby můj smart house byl ovládaný zvenku, prostě vývojáři jsou debilové z principu, zero-day backdoorů je plnej svět, je to jen otázka času než můj barák bude něčí cluster.

A druhá věc, spotřeba. Smart house sice “šetří”, ale než sám ušetří na sebe, tak je po záruce a možná i po životnosti a to ještě nepočítám s tím, že tenhle smart house žere furt elektřinu a dost.

 

Já provozuju “smart” house třetí rok, stálo mě to cirka 500kč, program jsem k tomu napsal za pár hodin. Co můj house umí? Vlastně skoro nic, kouzlo je v tom, že bude umět to co chci, stačí upravit program. Teď sám rozsvítí když přijdu do smrchy a zase zhasne a když tam někdo je, tak nezhasne. A když zhasnu v koupelně, tak zhasne a vyvětrá. Nic víc.  Jo a tlačítka jsou obyč spínače, takže jsem nemusel rozvádět po baráku 1,5mm měd jak za krále klacka.

Takovej ten spam – fightback

Chodí mi kvantum spamu, drtivá část padne do spamu. Je tu ale jedna kategorie, která pořád prolejzá.

“Jakub Vítek – Nejaktuálnější navigační systém do auta, s obrazovkou snů”

“Slavomír Kadlec – Nenávidíš vedra? S rozprašovací branou je vždy příjemně”

“Augustín Havránek – Zloději v obchodě? Takto je chytíte”

Já poznám, že to je spam, filtry ale ne, od normálních zákazníků se to liší málo. Většinou to zkusím odhlásit, samozřejmě že to nefunguje.

Takže jsem na to šel alternativně, zkusil jsem si objednat zboží. Kompletně jsem si všechno vymyslel, jen email jsem dal dočasnej. A hle, nějaká kravka česká se “Irena Krajňák OM” se mi ozvala.

Potvrdil jsem automatický link jako objednávku. Potom ještě jeden email, kde jsem musel napsat “ano-potvrzuji objednávku”  a chtěla po mě správné tel. číslo. Asi na něj volala nikdo tam nebyl.

Týden na to jsem dostal email, “Informujeme Vás, že Vaši objednávku na následující produkt jsme zpracovali, a byl předán kurýrní službě. V den doručení produktu Vás bude kurýrní služba informovat emailem, o dostupnosti kurýra. S kurýrem se můžete dohodnout na datu a čase dodání objednávky. Irena Krajňák”

Mr*ka jedna. Spamovaný vs spamer 1:0. Věřím, že tu ptákovinu ze spamu někam opravdu poslali.

 

Řešení

Taak když jsem ten programátor, vzal jsem cron, nastavil ho na random časy, udělal skript a už to frčí.

Objednávky se jim jenom valej. Kouzelné.

Někdo to tam musí procházet a mazat ty reálný kraviny, který tam generuju a hledat ty chudáky, co to fakt vyplňujou.

Taková malá velká satisfakce.

 

A takhle to budu dělat s každým spamem od týhle sebranky. Je vidět, že je to stále stejnej bordel, jen se mění hovadina na prodej.

Levný a úsporný síťový switch

Trochu jsem překovap síť a potřeboval jsem nějaký jednoduchý 5-portový switch pro připojení tiskáren.

Seřadil jsem tedy dostupné podle ceny a vybral si Tenda S105. 5 port 100mbit. Zaujala mě spotřeba. A to bych to nebyl já abych to nevykuchal.

Je to ořezané na kost. Dokonce se používá jednostranný plošný spoj, u síťových zařízení jsem to snad ještě neviděl. A propojky jsou smd “odpory”. Je zajímavé, že cenově to asi vychází lépe.

Uvnitř je jeden integráč, oddělovací trafa, konektory a napájecí regulátor AMS11117 lineární regulátor. Celé to frčí na 3,3V. Dodávají k tomu spínaný zdroj na 9v. Takže celkem kokoti. Doporučuji vyměnit za 5V/300mA.

A spotřeba? Při odpojených portech a vstupních 9V to bere 65mA neboli 0,6W a to půlka jde na ten regulátor.  Pravděpodobně se přepne do úsporného režimu, cca 5s bere dvojnásobek (1,2W) a pak to klesne. Zařízení je tedy mimořádně úsporné. Ještě by šlo vylámat smd ledky a trochu to vylepšit.

Mimochodem když to budete napájet z 12V tak to tepelná ochrana  AMS1117 odstaví.

Já jsem to kuchnul a udělal integrovaný pasivní poe s DC/DC měničem na 3,3V.

 

Žere vám pračka ponožky? Řešení…

Fenomén je dobře známý a lehce replikovatelný. Do pračky dejte několik párů ponožek, jedny bílé a jedny černé třeba. Po dokončení pracího cyklu vyndáte z pračky jednu bílou, dvě černé, zelenou a červenou.

Je to tak, skřítek co v pračce usazuje vodní kámen se živí ponožkami!

Co by to bylo za článek, kdybych nepřišel s naprosto převratným řešením problému. Nosnou myšlenkou ponožek je tazvaný paritní bit. Ten slouží jako ochrana proti nepárovým ponožkám.

V reálu se držíte pravidel

  1. máte jen a pouze jeden druh ponožek
  2. máte velké množství ponožek

Fenomén se daří velmi dobře potlačit, již pro 10 párů ponožek, naprosto stejných, koupených ve stejnou dobu. Je opravdu naprosto klíčové, všechny ponožky mít stejné, zapomeňte na sady tříbarevných a tak podobně. Během několika let cyklování 10 párů jsem prakticky nezaznamenal výpadky, vždy byl dostatečný počet na týdenní cyklus.

Nedávno mi skončila životnost staršího cyklovaného setu a tak jsem nakoupil nový. Jako novou sadu jsem zvolil 40 párů ponožek. Uznávám, je to poměrně značný přebytek, ale víte jak, nikdy nevíš!

Benefity

Průměrně mi vydrží ponožky 150 praní. Mám-li 40 párů mohu hodně zlepšit wearleveling, momentální plánovaná životnost 16 let.  Hlavní benefit je ten, že prostě vždy máte do páru dostatek ponožek a nemusíte složitě hledat a párovat potenciální kusy.  Zároveň vás systém chrání proti náhodným znehodnocením.  A pračkový problém je ta tam. Ponožky máte doslova všude.
Eko lidé jistě ocení možnost naplnit ponožkami celou pračku.

Prostě super.