Category: Jen tak

Aha, tak do jentak dám nevážné mozkové flirtování. Případně něco co se nehodí jinam.

Londýn, retrospektivně, 1.část

Minulý týden se toho událo tolik, že nevím kde začít. Jak jsem avizoval, pracovně jsem odcestoval do Londýna. Mám plno rozmazaných fotek z mobilu, plno zážitků, asi to bude víc dílů.

Úterní ráno

Lehce vystreslej jsem se zresuscitoval kolem půl pátý ranní a jal se konat předletové přípravy. Hygiena, záchod, snídaně, n-násobná kontrola všech nutných dokladů, letenek atd. V pět už na mě čekal domluvený odvoz směr letiště. Dálnice skoro až za barák, takže to frčelo.[MORE]

Na letišti jsem už zůstal sám. Terminál 1 na Ruzyni je slušně veliká kráva. Chvíli jsem se rozdejchával, tápal halou, až jsem nakonec pochopil značení a dorazil k odletové tabuli. Tady jsem přečetl čísla budek pro check-in. To bylo v 6:50. U pultíku jsem nepochopil značení a stoupnul si do “fronty” buzines class ;). Za chvíli jsem už čekal v socka lajně. Tady na odbavení čekalo nějaký družstvo pádlařů, takže nikdo netušil jak odbavit pádla. A taky uber tlustá ženská na jezdícím sedátku. No nějak jsem těch 30 minut přežil a už jsem čekal další frontu na rentgenu. Tam to šlo hladce, nepípnul jsem. Dalších 15 minut čekání v odletové hale, před naloděním. A zhusta v 7:55 jsme začali couvat ze stojánky.

První let

Přikurtoval jsem se do sedačky a maximálně se snažil rozumět anglickému okolí. Nějak to moc nešlo, nebyl jsem přepnutej. Takže když kapitán něco povídal do repro tak to bylo takové “bla bla výška bude bla bla viditelnost dobrá bla bla”. Vedle mě seděl ostřílený manželský pár. Oba po dosednutí nafoukli svoje polšářky, dali klapky na oči a usnuli. Letadlo mezitím zarolovalo k odletu. Pak pilot najel na hlavní dráhu a už to svištělo. Chvíli jen lechtal motory a pak to sešlápnul. Zrychlení mustangu je proti tomu hovno. Trochu nečekaně mě to zamáčklo do sedačky. Za chvíli buch a byli jsme ve vzduchu. Tam mě už nic moc netrápilo, až na ty turbulence, když jsem koukal jak se třepe celý křídlo. Tfujtalbl. K jídlu byla docela hnusná bageta se sýrem a čímsi. K tomu zmrzlej pomerančovej džus. Přišlo mi divný, že je všechno takový nafouklý. Ale to tím tlakem. Po cestě bylo dost mraků, takže nuda. Na desátou jsme zakroužili párkrát nad pevnivou a dosedli. Vyhrabal jsem se z letadla. U výstupní kontroly jsem si všimnul, že tahle země je hodně multi-kulty. Žádné problémy nenastaly a teď stačilo počkat na kolegu z kanclu. Než dorazil, trochu jsem šmajdal po terminálu pět. Taková gigantická pixla ze skla a betonu. Hodně pěkný. Jestli se mi Praha zdála veliká, tak tohle bylo kurva velký. Navigační systém mají zmáknutý na jedničku a i naprostý retard (já) je schopen cokoliv najít. Doma by se mohli učit. Budova má několik pater, výtahy a tak. Nervozita byla pryč, letecké odpanění proběhlo úspěšně. Teď nějak udejchat tu english. Ale to bude v dalším díle.

Prodávají nám vzduch!

Já na televizi nekoukám prakticky vůbec. Jen když jdu kolem a někdo na to civí tak občas něco zaslechnu. Nebo než si sním večeři. To jsem tam takhle viděl reklamu na úžasný jogurty activia s biobifiultrabakteriema. Je až s podivem, co všechno reklamy umějí lidem natlačit do palic. Když budu jíst jogurt HLAVNĚ KAŽDÝ DEN (aby byl rabat), tak budu mít tak pravidelný sraní, že budou všichni kámoši koukat. To jsem opravdu jedinej, kterýmu to přijde divný. Vezmu něco obyčejnýho a vymyslím nějakou habaďůru, aby všichni měli důvod kupovat ty hnusný, přeslazený pseudojogurty. Srovnání s prodáváním vzduchu je trefné. Jen stačí na balónek napsat, že náš vzduch zlepšuje prokrvení končetin a třeba zlepšuje erekci a co já vím, záleží na cílových ovečkách. Nepiju minerálky, stolní vody, nedávám bifimlíka, jogurty a další supervýrobku a přesto, světe div se, žiju.

Ftipné slogany:

  • nemám problémy se zažíváním (žeru activii) = já taky ne (nežeru activii)
  • dnesk se cítím svěle(žeru activii) = já taky ne (nežeru activii)
  • activia je výborná = nasrat, ochutnejte někdy domácí jogurt!
  • aspoň jedna denně = nasrat, nejsem ovce be-be (sušenky)

Zřizujeme ADSL od Telefoniky O2 [seriál]

Tenhle článek bude na pokračování, to za prvé.

Moje situace

ADSL nám zrychlilo a po jednoroční zkušenosti s “vynikajícím” sračkoidním wifi providerem (o tom chystám samostatné stránky!) jsem dospěl k názoru, že není nad kabel a při 8mbit (teoreticky) jsem ochoten překousnout náklady na linku (telefonní). Problém je, že[MORE] kabel nemám a musí ho O2 vybudovat. Vykopat, pověsit, změřit atd atd. Prostě záležitost na delší lokte s velkým možná.

1.9.2008

Přišel jsem do prodejny O2 a nastínil situaci. Místní pracovnice byla mírně zmatená, přecijen, každý den zřízení nové linky neprovádí, chápu. Po prozkoumání dostupných firemních utilit zašla za kolegyní, která bydlí ve stejné vesnici jako já a potvrdila, že mají kabelizaci a neměl by to být problém. Super. Tak jsem ještě půl hodiny počkal na podepsání nějakých papírů o nezávazném zadrátování. Vyřízeno, úspěšnost 100%. Paní mi dokonce nabídla možné tarify. Ovšem nenabídla mi nejvhodnější variantu pro mě ale pro ně. Každá firma vydělává.

4.9.2008

V odpoledních hodinách dorazil technický specialista O2 pro rozvoj infrastruktury a pokoumával jak to doopravdy v tom našem prdelákově máme. Je tady plno nových domků, takže zhodnotil situaci jako zlatý důl. Já u toho nebyl, dostal jsem to jen slovně a vizitku. Všímáte si, zatím to běží rychle.

5.9.2008

Volám po obědě specialistovi z vizitky. Ihned po představení mě rekogniskuje a můžeme se živě bavit o místní situaci. Pět hvězdiček pro tohoto pracovníka. Naprosto super. Probereme umístění kotvy na lano plus nějaký ten sloup kamsi do ulice. Odhaduje to na nějaké tři měsíce. Stavební řízení, sítě, stavba, no znáte to. Přibližná vzdálenost od ústředny odhadnuta na 2,2km. A zřejmě nové dráty ;)

… POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

Sledujte seriál dále. Půjde všechno hladce? Uvidíme. Do Vánoc chci linku používat. Tak šup šup.

English, pičo

A než začně víkend, musím zablogovat jednu významnou událost v mém malém skromném životě. Nějak se to semlelo a v práci se rozhodli, že jsem vhodný kandát (něco jako kandidát) na pozici “poletíš do Londýna, oni ti tam něco vysvětlej a ty si to zapamatuješ, bude se to hodit”. Bude to výlet krátký, pracovní, ale stejně se na něj těším. Na misku vah jsem musel položit obavu z kvality mojí angličtiny (ou jee) a především určitá nejistota z naprosto samostatného odletu, letu, cestování. Já moc na navigaci nejsem a dělat něco poprvé je vždycky trošku ruská ruleta. Jak to tak vypadá, nebude moc času. Naházet věci do báglu, čapnout letenku a frrr na Ruzyni. A pak už “jen” se nějak dostat do sídla firmy v UK. Simple. No uvidíme. Provedl jsem průzkum google maps a říkám “kurva drát”, to město je gigantický. 500km metra. Kdyžtak se doptám ;), nervózní jsem z toho celého už teď.

A po hříchu, protože mi to naruší sportovní plány, chtěl bych si s sebou vzít boty a zaběhat si v Londýně. Hmm hmm. Do Hydeparku to budu mít pár kilometrů. A jeden večír tam určitě budu. Aspoň desítka by mohla bejt. Nebo kolem Temže. Wiiihaaa.

Změna (e)Banky – dokončení

Tenhle blogspot bude stejně krátký jako jeho první část. K dokončení přesunu od eBanky zbývalo jen zajít na pobočku a podepsat ukončovací papíry. Když už jsem neuvěřitelně krvácel při rušení trvalých plateb. Aktuální ceník za zrušení jednoho trvalého příkazu požaduje 30kč. Hajzlové. Tak jsem teda zašel. A musím říct, že člověk musí být hodně klidný a naprosto pohodový člověk, jinak si bude připadat jako by zrovna vraždil celou rodinu. Přesně takové pocity ve mě vzbuzovala bankéřka, když jsem jí s úsměvem nahlásil, že končíme :)[MORE]

To najedou měla keců kolem nízkých cen, a že tohle a támhleto. A pak smrtící otázka, proč odcházíte? No proč asi, ty krávo blbá. Protože jste drahý. A že kdybych si zvolil jiný “tarif”, mohl jsem mít všechno zdarma. Aha, tak proč mi to řiká až teďka a neudělali mi to na účtu automaticky. Stále jsem flegmaticky opakoval, že končíme. Tak paní začala klikat. Kontrolovala různá nastavení, rušila cosi a cosi. No a po půl hodině jsem odcházel s papírem potvrzující zrušení karty, účtu. A to je konec jednoho příběhu. Do budoucna si odnáším jednu velkou zkušenost. Nikdy nezůstávat u jednoho podniku příliš dlouho. Všechno se dřív či pozdějc posere (rozumněj – zkostnaní).

Větrný víkend

To vám teda povím, to byl víkend zase na hovno. Konečně jsem měl po několika měsících volno a vypadalo to, že když teda bude pršet, tak můžu sedět doma a programovat svoje geniální myšlenky, koukat na filmy a cojávím co ještě jsem nestihnul. No to by ale nebylo normální kdyby se to celý neposralo. V sobotu jsem vstal pěkně zvolna na desátou a venku bylo relativně hezky. Trochu vítr a podmrakem. Ale už v jedenáct se přes naše city, přehnala avizovaná větrná smršť. Kolegyně Kyrila. Docela šrumec. No a potom začala pípat UPSka. Nejsem žádná lamka, a tak mám UPSku vybavenou autobaterií pro případ delšího výpadku. Asi tak po půl hodině pípání jsem se rozhodl ukončit trápení a vše jsem vypnul. A to bylo taky to poslední co jsem ten den udělal. [MORE]

Najednou člověk zjistí, jak neskutečně elektřina ovlivňuje život. Nedalo se dělat nic. Do oběda jsem přemýšlel, že bych možná začal číst, ale tfuj. Potom jsem dostal za úkol, vyrobit bramborovou kaši, a tak jsem za zvuků UPSky mixoval kaši. Krásný pocit, když je všude ticho a tma a mě vrčí mixér. Odpoledne jsem se vrhnul na stále odkládané práce. Vytmelil jsem celý smrchový kout. Utřel si prach a uklidil si. A pak jsem se vrhnul na čištění počítačové bedny. O které jsem věděl, že je slušně zanesená a potřebuje odhumusit.

IHS pryč

A jak jsem tak čistil chladiče, napadlo mě, že konečně sundám rozvaděč tepla z procesoru. Na starém jednojádru jsem tuhle operaci už měl za sebou a po nákupu dvoujádra, jsem si nemohl udělat čas. Měl jsem pastu v šuplíku, zalamovák na polici, stačilo jen opatrně gigantické jádro obříznout a sundat kryt. Trochu jsem se bál, abych nesundal nějaký ty kondíky, co jsou nahusto kolem jádra, a u dvoujádra docela u kraje. Vše se vydařilo a procesor je nahatej. Mimochodem, je to ten procesor, co jsem koupil na eBay Pak už jsem nasadit zpátky chladič, rámeček jsem měl už upravený (snížený) a počkat na proud.

Výpadek trval vcelku slušných 5 hodin. Potom už byly jen takové drobné několikaminutové výpadečky. Z toho jasně plyne ponaučení:

Jedna autobaterie k UPSce nestačí. Počítej s nečekaným.

Pro příště bych mohl vylepšit záložní zdroj o nějaké ty superkondenzátory a solární panel by se taky neztratil. Ve větru mě ovšem napadlo mít nějaký větrný generátor, který je přizpůsoben rychlému větru (100km/h a víc). Klasická větrná elektrárna je pěkná věc, ale tohle by mohlo bejt užitečnější.

Nebuďte debilové, změňte banku

Tenhle blogspot bude krátký. Nějaký ten rok používám Ebanku. Když vstoupila na trh, umožnovala dost převratný věci a taky měla nejlépe řešenou bezpečnost. Opravdu certifikát na disketě neuznávám jako bezpečí. Ale jak roky plynuly, banka se ukázala jako kurva drahá. A když teda na náš debilní zamrzlý trh přišla Mbank se svým po světě docela běžným nulovým placením, tak jsem neváhal a přešel.

ČEŠI, ZVOLTE SI NEDĚLI ZA PŘECHOD K LEVNĚJŠÍ BANCE!

Po nějakém to jedno měsící dorazila karta k účtu. Jsem dva měsíce spokojený uživatel. Všechny dostupné finance jsem dal na úročený účet, převedl PayPal nastavení a vymalováno. Za leden mi nová banka – Mbank, vydělal kladným úrokem přes sto korun českých. U jakékoliv jiné banky bych těch sto a více zaplatil za vedení účtu, kart, vypisy, převody. Bleh. Nasrat. Nechápu, jak někdo může obhajovat banky co odíraj lidi na kost. Dyť maj moje prachy, to jim k podnikání musí stačit.

Rok 2007 – s odstupem

Neumřel jsem

Pěkná pauza, kterou jsem si udělal, možná vypadala jako můj konec, ale není se čeho bát. Bohužel :) pokračuju dál. Když jsem naposledy smolil svoje myšlenky, tak jsem pár dnů na to dostal nějakou nemoc a pěkně jsem si poležel s antibiotikama. No a pak už se to vezlo ve zběsilém tempu. Začali vánoční svátky, nový rok. Každý víkend jsem někde propařil a chuť na sezení u monitoru a klapání, jsem moc neměl.[MORE]
Myslím, že rok 2007 byl plus mínus slušný. Vše začalo stavbou baráku, později stěhování. To klíčově ovlivnilo můj časový plán a tak jsem musel překopat svoje zaběhnutý koleje. První na řadu přišla posilka. Namísto večerního plácání po/st/pá jsem musel přesunout cvičení místo oběda v práci. A protože jsem potřeboval kratší tréning, rozhodil jsem to do 4 dnů. split 2+1. Taky jsem úspěšne vyzkoušel [LINK:sacharidoveVlny:sacharidové vlny], odjel další [LINK:CKD:CKD]. Jak se stavěl barák, musel jsem taky trochu stavět svoje kolo. Tenhle rok se zapíše jako první, v mé celoodpružené “kariéře”. Když má člověk na investování do stavby, nějaký ten desetitisíc se na kolo najde. Jezdí pěkně.

Sezóna cyklistiky mi začala koncem března. Od té doby do konce roku jsem téměř stále jezdil. Dobře, nějaká ta chřipka tam byla, plus povinosti, ale můžu říct, že jsem skoro 9 měsíců najezdil. Tachometr koncem roku naznačil krásné číslo 6600km. A protože teď jezdím pravidelně do práce, k tomu víkendové výlety, než bude konec Března, měl bych završit 10 tísíc km. Taky jsem dostavěl zimáka. Po mnoha měsících. Je to horor, jezdit na takovým prdelotřasu. Ale není zbytí. V lednu mě čeká servisní prohlídka vidle, a tak bych byl bez kola. Už mám na kontě několik slušných rozmáznutí, které jsem nedobrovolně absolvoval na kluzkém, zmrzlém povrchu. Ty letní držky nepočítám, ty jsou normální. Naštěstí žádné vážné/nebezpečné pády jsem neměl.

Pak tu jsou pavouci. No ty maj nějakej zimní spánek, či co. Prostě nerostou. Ale žijou. To je velké plus. Už zase bydlí v [LINK:nizkoNakladovyServer:serveru], který jsem několik měsíců předělával. Mno. Zase něco, na co seru, zvysoka. Jsem děsně línej. To ani nemluvím, kde se zastavil projekt mého “SmartRoomu”. V hlavě je všechno připraveno, ale není dostatek časových jednotek, no a vlastně ani peněz. Ale nápady mám brilantní. Možná z toho bude něco extra – něco na čem zbohatnu.

Ach ta paměť

Jediné, co vím jistě, mám mozek co si houby pamatuje. Takže jsem určitě na plno věcí zapomněl, ale asi nejsou tak důležitý. A taky, plno věcí sem nepíšu. Možná si toho někdo všimnul, ale dost striktně odděluju soukromý život od publikovatelných věcí. Takže plno myšlenek, názorů, duševních stavů, milostných zápletek a podobných věcí zde nikdy nenapíšu. Tohle není zpovědnice, rozumíme si :)