Větrný víkend

To vám teda povím, to byl víkend zase na hovno. Konečně jsem měl po několika měsících volno a vypadalo to, že když teda bude pršet, tak můžu sedět doma a programovat svoje geniální myšlenky, koukat na filmy a cojávím co ještě jsem nestihnul. No to by ale nebylo normální kdyby se to celý neposralo. V sobotu jsem vstal pěkně zvolna na desátou a venku bylo relativně hezky. Trochu vítr a podmrakem. Ale už v jedenáct se přes naše city, přehnala avizovaná větrná smršť. Kolegyně Kyrila. Docela šrumec. No a potom začala pípat UPSka. Nejsem žádná lamka, a tak mám UPSku vybavenou autobaterií pro případ delšího výpadku. Asi tak po půl hodině pípání jsem se rozhodl ukončit trápení a vše jsem vypnul. A to bylo taky to poslední co jsem ten den udělal. [MORE]

Najednou člověk zjistí, jak neskutečně elektřina ovlivňuje život. Nedalo se dělat nic. Do oběda jsem přemýšlel, že bych možná začal číst, ale tfuj. Potom jsem dostal za úkol, vyrobit bramborovou kaši, a tak jsem za zvuků UPSky mixoval kaši. Krásný pocit, když je všude ticho a tma a mě vrčí mixér. Odpoledne jsem se vrhnul na stále odkládané práce. Vytmelil jsem celý smrchový kout. Utřel si prach a uklidil si. A pak jsem se vrhnul na čištění počítačové bedny. O které jsem věděl, že je slušně zanesená a potřebuje odhumusit.

IHS pryč

A jak jsem tak čistil chladiče, napadlo mě, že konečně sundám rozvaděč tepla z procesoru. Na starém jednojádru jsem tuhle operaci už měl za sebou a po nákupu dvoujádra, jsem si nemohl udělat čas. Měl jsem pastu v šuplíku, zalamovák na polici, stačilo jen opatrně gigantické jádro obříznout a sundat kryt. Trochu jsem se bál, abych nesundal nějaký ty kondíky, co jsou nahusto kolem jádra, a u dvoujádra docela u kraje. Vše se vydařilo a procesor je nahatej. Mimochodem, je to ten procesor, co jsem koupil na eBay Pak už jsem nasadit zpátky chladič, rámeček jsem měl už upravený (snížený) a počkat na proud.

Výpadek trval vcelku slušných 5 hodin. Potom už byly jen takové drobné několikaminutové výpadečky. Z toho jasně plyne ponaučení:

Jedna autobaterie k UPSce nestačí. Počítej s nečekaným.

Pro příště bych mohl vylepšit záložní zdroj o nějaké ty superkondenzátory a solární panel by se taky neztratil. Ve větru mě ovšem napadlo mít nějaký větrný generátor, který je přizpůsoben rychlému větru (100km/h a víc). Klasická větrná elektrárna je pěkná věc, ale tohle by mohlo bejt užitečnější.

Korteho tréning – zkušenosti

Pěkně po odjetí prvního týdnu korteho tréniku mohu začít sumarizovat. Trénink jedu obden. Ve volné dny běhám abych se před obědem trochu zabavil. První týden jedu 58% maxima. Bohuzel, už při středečním tréninku se ukázalo, že bude potřeba trochu víc nadhodnotit a to hlavně bench.[MORE]

Na začátku se trošku rozehřeju na veslu a pak už začínám dřepy. Hned nasazuju plnou váhu podle rozpis a dávám pět kousků. Ihned přebýhám k žíněnce a jedu rychle břicho. A takhle v ultrarychlém tempu následuje 8 opakování. Takže břicho jako doplněk mám 3x týdně. Nohy jsem musel nadhodnotit ze 105 na 120kg maximum.

Pak menší pauza a spěchám na bench. Ten pro změnu kombinuju s přítahy na hrazdě, abych projel pořádně horní záda a zvětšil si “křídla”. Opět jedu jen 5 kousků a rychle přebýhám. Většinou jsem v týhle části kompletně spocenej a pořádně rozpupmovanej. Opakuji osumkrát. U benche si dávám záležet na kvalitě a pomalosti cviku. Původně jsem počítal s maximem na bench 105kg, ale musel jsem to zvednout na 130kg a z toho počítat klasická procenta. Abych se aspoň trochu při cvičení zahřál. Dávalo to rozsah 61-67kg. Já mám teď 75,5-83kg.

A nakonec si nechávám mrtvý tah. Tělo je už naprosto rozehřátý. Nehrozí riziko poškození kloubů, šlach a cojávím čeho ještě. Tam jsem úplný začátečník, a proto radši moc nehrotím. Z původních 70kg jsem nadhodil na 78. Je to záhul. A to je konec. Celý tohle hlavní kolečko jde odjet přibližně za 30 minut v extra nasazení nebo v lehčím 40minutovém. Nakonec následuje biceps (sudé dny) nebo triceps (liché dny). Zbývají ramena, trapézy, lýtka a možná ještě něco. To si nechávám podle chuti, většinou v dny s běháním. Musím se vejít do 60minut.

Jak mi to běhá

Už jsou to dva týdny co jsem začal rozšiřovat svoje sportovní obzory o komplexnější zatížení. Už 14 dnů zaběhávám nový botky. Prý se mají nějakých 200km zaběhat. No myslím, že bude stačit 20 :). Prvotní limit jsem si stanovil na těch začátečnických 10km za týden. A protože chodím běhat jen v úterý a čtvrtek, je to slušná metráž. Bohužel nevím jak sestavit cvičení, aby se vešlo do 60 minut po 5 dnech, cvičení a běh zároveň. Tak teď jedu toho korteho a ve volných regeneračních dnech běhám. První týden jsem zvládnul měřený 4km za 28 minut včetně rozběhu. A v druhém týdnu jsem už trochu přidal a srazil jsem 4km na 24 minut. Patý kilometr jsem doklusával v 29 minutě. A 1500m jsem změřil za 8:10.

Toť vše k deníčku rychlostních hodnot. Suma sumárum. 20km naběháno. Boty musím hodnotit na jedničku. Víceméně už si sedly, dobře se v nich běhá. Jak pata-špička tak jen špičky.

Oprava vidle

Možná to už budou dva roky, co jsem pořídil od firmy Fox základní model pružinový vidlice Vanilla R. Stála nehorázný prachy, ale na druhou stranu funguje přesně tak jak požaduju. Teď když jsem ji přehodil na fulla a v létě jí provětral po Beskydech už má naježděno pořádně.

A tak jsem se rozhodl, že je čas nechat si udělat kompletní repasi. Zaslouží si to. Tomuhle předcházelo několikaměsíční dokončování starého kola na zimní provoz. Abych měl na čem jezdit. Náhradní, záložní herka. Tak jsem odeslal vidlici do Písku k autorizovanému servisu. A mezitím jsem jezdil na tý neodpružený herce, s tvrdým sedlem, nefunkční vidlicí. [MORE]Tfuj tajbl. Nejhorší týden, co jsem moh zažít. Naštěstí se vidla po necelém týdnu vrátila a já zase jezdím. Celá tahle sranda s výměnou gufer, molitánků, oleje atd stála bratru více jak dva tisíce. Holt monopol. Ale s tím jsem počítal. První projetí na nově složeném a dokonce vyčištěném celopéru byl famózní. Vidlice subjektivně chodí lépe, bere ještě víc. Kolo přes díry tak krásně plave. Ten týden mě naučil čeho si vážit. A pevnej rám to není.

Než vidle dorazila stihnul jsem aspoň rozebrat ložiska všechno pěkně vyčistit a namazat na novou sezónu. Z návodu na internetu jsem kolem čepů navlíknul O-kroužky a tím snížil zabordelení – no uvidíme. Teď mám ještě v plánu vyrobit na spodní uchycení čepů malinký blatníček, protože kola tam naházej neskutečný množství bordelu.

Korteho tréning – můj!

Do svého tréninkového deníčku si chci zařadit pro mě nový trénink. Tenhle trénink nějaký ten německý odborník na svaly jménem Stephan Korte. Samotný trénink je silový a zaměřený na vzpěrače a powerliftery. To já samozřejmě nejsem a nechci být, a tak jsem dohledal na internetu modifikovanou verzi určenou pouze ke zvýšení výkonu a maximálních limitů bez výrazného prasení se.

Princip

Korte trénink se zkládá ze tří hlavních cviků. Dřepy, rovný benč a mrtvý tah plus doplněk. A teď to nejlepší, tyhle tři cvyky se jedou třikrát týdně. Optimálně pondělí, středa pátek. A pořád dokola. Podstatou tréninku je vysoký objem cviků (za týden) mírná zátěž (vysvětlení v rozpisu vah) a vysoká frekvence. [MORE]

Rozpis

Než začneme rozpisovat hmotnosti, je potřeba určit maximální váhy, které jsme schopni bez pomoci, trhaček, háků zvládnout na základích cvicích. Tím máme svoje maxima. Potom k nim přidáme plánované zvýšení a to jsou výsledná čísla od kterých se počítá rozpis. Příklad: na bench udělám 100kg max, chci se dostat na 110kg. Budu počítat se 110kg.

  1. týden: 58% z výše určené hodnoty (výpočtem 110/100*58=63,8kg)
  2. týden: 60% (výpočtem 110/100*60=66kg)
  3. týden: 62% (výpočtem 110/100*62=68,2kg)
  4. týden: 64% (výpočtem 110/100*64=70,4kg)

bude-li první den/týden příliš těžký všechny procenta snižte úměrně, abyjste mohli dokončit předepsané opakování, v opačném případě zvedněte. Ale ne moc! Nemáte být po prvním týdnu zmasakrovaný!!!

A počty opakování? Dřepy a mrtvolu jedeme 5 až 8x sérií po 5 opakováních. Bench je většinou dobré jet 6-8x sérií po 6 opakováních (6x hodíte čunku nad sebe a konec. Odpočinek a zpět. Celkem 8x za sebou). Vždy končete mrtvolou, začínat je dobré dřepy a přejít na bench. Na konec si dejte doplňkový trénink, tak jak potřebujete. Třeba pondělí biceps, břicho, středa ramena, lýtka, pátek triceps atd. V prvním týdnu se nezalekněte malého počtu a nízkých vah, které budete vpodstatě samovolně nadhazovat.Týdenní objem na bench je ovšem dramatický. Podle příkladu nazvedáte za týden na bench slušných 9,18 tuny (první týden) až po 10,1 tuny(4 týden) ;) oproti běžnému cvičení kde stěží pokořím hranici 4-5 tun je to smrtelné.

Trénink má ještě druhý měsíc, ale ten si najděte na internetu. Ten mě už nezajímá, to je příprava na soutěž.

Moje praxe

Netuším, jak bude tělo reagovat na tenhle trénink. Prý je otázka několika dní, kdy se tělo dostane do neuvěřitelnejch otáček a začne růst, spalovat a totálně šílet. Tak nějak to plánuju. Ve volných dnech budu chodit běhat. A o víkendech budu snad už jezdit na kole. Počasí zatím moc nepřeje výletům do přírody. K tomuhle nabitýmu rozpisu budu ještě aplikovat trochu dietní jídelníček. Hodně bílkovin, málo cukrů a tuků. Tvaroh je můj kamarád. Začínám pěkně měsíc před narozeninama. Tak to bude takovej dárek. Už se těším.

Nebuďte debilové, změňte banku

Tenhle blogspot bude krátký. Nějaký ten rok používám Ebanku. Když vstoupila na trh, umožnovala dost převratný věci a taky měla nejlépe řešenou bezpečnost. Opravdu certifikát na disketě neuznávám jako bezpečí. Ale jak roky plynuly, banka se ukázala jako kurva drahá. A když teda na náš debilní zamrzlý trh přišla Mbank se svým po světě docela běžným nulovým placením, tak jsem neváhal a přešel.

ČEŠI, ZVOLTE SI NEDĚLI ZA PŘECHOD K LEVNĚJŠÍ BANCE!

Po nějakém to jedno měsící dorazila karta k účtu. Jsem dva měsíce spokojený uživatel. Všechny dostupné finance jsem dal na úročený účet, převedl PayPal nastavení a vymalováno. Za leden mi nová banka – Mbank, vydělal kladným úrokem přes sto korun českých. U jakékoliv jiné banky bych těch sto a více zaplatil za vedení účtu, kart, vypisy, převody. Bleh. Nasrat. Nechápu, jak někdo může obhajovat banky co odíraj lidi na kost. Dyť maj moje prachy, to jim k podnikání musí stačit.

Já budu běhat!?

Posledních několik návštěv fitka jsem vždycky skončil na běžícím páse. Nevím co mě to napadlo, ale na stole mi leží běžecký pár bot. Po rychlém průzkumu jsem zjistil, že dobrá je značka New Balance a jaká to náhoda, přímo přes ulici je značková prodejna, kde zárověň mají slevy. Impulzivně jsem vybral prachy z bankrotomatu a prostě koupil boty NB 846 – to je ten super model. Hodně běžců (>10km) se shodlo, že tyhle boty jsou dobře tlumící, levné (2kkč) , s nízkou hmotností. Určené jsou na delší tratě spíše silničního terénu s výdrží 1500+ km.[MORE]

Hnedka jsem je hodil na váhu a mají pod 340g/kus. Moje současná vycházková bota má půl kila. Peříčka. Hned jsem zašel do posilky a otestoval jak to běhá. Je potřeba je zaběhat, že ano. Pročetl jsem manuály, jak šněrovat aby tohle a tamto. Vše jsem nastavil, zavázal a šel jsem na věc. Boty mám o 0,5cm větší než běžné. Prý je to tak na běh dobré. Jsou hodně široké, přesně jak to má moje pařáta ráda.

Závěr, zkušenosti

A teď už k finále. Na to, že jsem momentálně stále v CKD, tak jsem na páse odkroužil i s rozběháním 4km a něco. Huh. Nikdy v životě jsem nezaběhnul 4km v kuse. Čas nebyl z nejlepších, dvě minuty jsem se rozbýhal, a končil jsem za 26minut. Odhadem teda 6minut/km. Nic to není, jsem ovšem úplný začátečník a tak je to pro mě neskutečné číslo.

Bota drží na noze velmi slušně, projistotu jsem uvázal proti pohybu paty. Držení nohy při běhu je doslova úžasné, kouzelné. A samozřejmě jsou to pružiny, molitánky, bačkůrky. Žádné pálení, tlačení, tvrdé rány, boty jsou to excelentní. Dobře jsem zvolil. O něco větší bota je vskutku pohodová. Když běžím, úplně skrz botu fouká a připadám si jako bez ní.

Za mlada

Vzpomínám si na základní školu. To jsem ještě nejezdil na kole, prostě taková troska, a ještě pořád u počítače – za to ale děkuju! Vždycky když jsme běhali, tak moje noční můra bylo cokoli nad jedno kolo na ovále. I ten jsem stěží doběhnul celý. Brrr. Když na to vzpomenu. A uběhnout 1,5km v limitu “aby to bylo za čtyřku” se moc nedalo. Když nás nutili běhat kolem školy, byla to dlouhá procházka. Na dlouhý tratě jsem nebyl, ale šla mi parádně 60ka. Stovku jsme neběhali. To jsem se dokonce dostal na nějakou tu místní soutěž a dodneska mám nějaký diplom za 60ku za 8,2 sekundy. To byl fofr.

Někdy v osmé, deváté třídě jsem začal jezdit na kole a aniž bych si to mnoho let uvědomoval, změnilo mě to totálně. Samozřejmě se mi zvedla vytrvalost, díky který mi běh už nědělá problém a celkově mě to nasměrovalo. Přemýšlel jsem, co vlastně bylo tím impulzem začít běhat. Když jsem na páse, mám v mozku úplně vymalováno. Taková vlna euforie, pocitu totálního štěstí, nedá se to popsat, to se musí zažít. Před nedávnem jsem četl článek o tom, jak je naše tělo bezvadně stavěno na běh, jak to má všechno propojený atd. A že v minulosti byla hlavní strategie člověka při lovu uštvání zvířete během. Prý je člověk neuvěřitelně úsporný při běhu a dokáže to v podstatě donekonečna. To je možná ta skrytá myšlenka tohodle všeho.

Baví mě to, chtěl bych volné dny, mimo posilku věnovat běhu. Zatím jsem si dal limit do 10km týdně. Nepřehánět. Běhat bez cíle se nemá, tak jsem si zvolil cíl, do léta zvýšit výdrž na 10km v kuse. Potom se uvidí. Možná začnu zrychlovat nebo prodlužovat. Nebo začnu jezdit na kole. To ukáže čas.